Nezničitelný hmyzí létající robot, lepicí páska proti povodním, dotykový displej na triku, plošný spoj
Každý týden přinášíme v technologických kraťasech novinky ze světa výzkumu, vývoje a inovací, které jednou změní svět. Sledujeme dění ve světě umělé inteligence, čipů, robotiky, kvantových počítačů i vesmíru. Každou zprávu shrnujeme v pár větách:
Kvantový senzor změří vliv Země na zakřivení časoprostoru. Američtí fyzici navrhli nový typ kvantového senzoru založený na supertekutém heliu. Ten by mohl v laboratorních podmínkách změřit, jak Země strhává okolní časoprostor. K jevu, který popisuje obecná teorie relativity, dochází vlivem rotace hmotného objektu.
Hmyzího robota lze těžko zničit. Létající výtvor amerických vědců váží pouhých 185 miligramů a nezastaví jej ani plácačka na mouchy. Křídla se skládají z ohebných vrstev polymeru. Jakmile jimi projde elektrické napětí, jedna z vrstev se stáhne a druhá naopak roztáhne. Vzniká tak mávavý pohyb potřebný pro vzlet.
Lepicí páska pomůže při povodních. Britský tým testoval stříbrnou opravnou pásku nalepenou zvenku na dveře a snížil průsak záplavové vody o 97 až 98 %. Oproti tomu pytle s pískem snížily průsak nejvýše o 70 %. Nalepení trvá 10 až 20 minut. Pásce neunikne voda stěnami, podlahou ani odpadem. Jde však zatím pouze o laboratorní test.
Plošné spoje na míru vyrobí přes noc. Český startup CircuitNinja rozjíždí v Praze superrychlou výrobu PCB desek, které dnes najdeme ve spotřební elektronice. Tkaninu ze skelných vláken společně s měděnou fólií zataví do pevné desky potažené mědí, laserem vykreslí přesný vzor obvodů a přebytečnou měď chemicky odleptá. Přesný proces je však tajemstvím.
Čeští vědci zpomalili pohyb molekuly světlem zhruba 300 000krát. Tým Jiřího Kalety z ÚOCHB AV ČR zabrzdil vzájemnou rotaci dvou částí jedné molekuly. Světlem ovládaný molekulární motor změní tvar a zastaví náhodně se točící rotor. Dřívější systémy zvládly nejvýš stonásobek. Cílem jsou molekulární stroje, například pro transport léků.
Dotykový displej je utkaný přímo na triku. Tým singapurských vědců vyrobil dotykový displej z vláken s rozlišením 96 × 54 pixelů (168 × 105 mm). Zvládá zobrazit 30 snímků za sekundu a má 8bitovou barevnou hloubku. Je bezdrátový a podle tvůrců vydrží i vyprání.
Mozkové organoidy čtou Braillovo písmo. Americký tým vědců stimuloval organoidy o asi 10 000 buňkách pomocí signálů z robotického hmatového senzoru. Jeden určil správné písmeno v 61 %, tři dohromady byly úspěšné v 83 %. Kódování písmen bylo předem dané, organoidy se tedy neučily ze zkušenosti.
Kvantové čipy dosáhly logické věrnosti nad 99,9%. Google dosáhl na svém čipu Willow (105 qubitů) logické věrnosti 99,99 %. Procesor Helios od Quantinuum pak dosáhl úspěšnosti asi pěti chyb na milion logických operací (99,9995 %), desetkrát méně než byl jeho vlastní zářijový rekord.
Robot, jehož trupem je telefon. UCLA postavila kráčejícího robota vysokého 19 palců, který používá telefon s Androidem jako tělo včetně kamery, senzorů pohybu a procesoru. Ostatní díly stojí asi 400 dolarů.
Více informací a novinek můžete sledovat zde.⤴
Získejte Dotekománie Premium 
Co děláte se starým telefonem, když si koupíte nový?
Michael Kubín
Technologický nadšenec se slabostí pro všechno, co ještě nedávno znělo jako sci-fi. Zajímají ho AI, čipy, robotika i kvantové počítače. Vystudoval žurnalistiku na FSV UK. Ve volném čase sportuje, hraje deskovky a Starcraft 2 a věnuje se slam poetry.
Nahlásit chybu v článku
Komentáře