Nvidia Shield TV (2017) – nejlepší Android TV na trhu recenze

Nvidia má bohatou historii v oblasti her, a to jak s experimentováním se svými službami, tak v případě hardwaru. Jako jejich první produkt spatřil světlo světa Shield Portable, v podstatě herní ovladač s obrazovkou navrchu. Rok nato následoval herní tablet Nvidia Shield K1, o něco sofistikovanější kus herního hardwaru, kdy uživatel mohl hrát hry s ovladačem na malém herním tabletu.

Oba tyto produkty se více zaměřovaly na hraní a posouvání hranic zejména v mobilitě, ovšem jejich poslední výrobek, předmět dnešní recenze, spojuje více funkcí než jen hraní. Nvidia Shield TV je zatím posledním produktem z rodiny zařízení Shield, a stejně jako jeho tabletový předchůdce se těší velkému, ne-li o hodně většímu úspěchu.

Design

Designem Shield TV připomíná spíše velmi malou herní konzoli, možná snad stylový Set-top-box. Jeho minimalistický vzhled ale velmi klame. Jedná se o šikovně navrženou, a po designové stránce velmi elegantní konzoli. Celá přední strana i boky jsou prázdné, co se týče vstupů. O to více ale vystupuje šikovná kombinace LED pásu indikujícího zapnutí konzole, a fraktální povrch, který někde vystupuje, a někde zase zalézá zpět do konzole. Pod velkou televizí v obýváku nebo na stole pod monitorem se velmi dobře vyjímá.

Výjimkou je zde jednak spodní strana, která disponuje otvory pro větrání (i přes minimalistický design Shield TV obsahuje i větrák, je tedy aktivně chlazen) a jednak zadní strana, která krom stejných větracích otvorů obstarává také vstupy a výstupy. Konkrétně zde nalezneme 5 konektorů. Jedná se o napájecí konektor, ethernetový konektor, HDMI port pro obrazový výstup a 2 USB konektory.

Výkon a výbava

Někteří uživatelé by si možná mohli myslet, že když tato poměrně malá krabička zvládne hraní, bude disponovat i špičkovým hardwarem. A měli by pravdu, z půlky. Shield TV běží na známém chipsetu Nvidia Tegra X1, což je ten samý chipset, který pohání například Nintendo Switch, nebo třeba o něco starší tablet Pixel C. Chipset disponuje 256jádrovým GPU, a dále spolupracuje s 3 GB operační paměti, společně s 16 GB interního úložiště (základní model).

Co se onoho interního úložiště týče, zde Nvidia také myslela dosti dopředu. Pokud byste si chtěli dopřát většího úložiště, můžete si pořídit verzi s 500 GB interního úložiště. Shield se dá také rozšířit pomocí microSD karty, nebo připojením na NAS server.

Model 2015

Už z názvu jste možná poznali, že se nejedná o první verzi Shield TV, který vyšel z dílen Nvidie. Je tomu tak, jelikož první model vyšel už v roce 2015, a tato recenze pojednává o jeho nástupci, vydaném o 2 roky později. Nutné je zde ale podotknout, že ačkoliv by někteří mohli očekávat lepší hardware, software, atd., opak je pravdou. Model z roku 2015 má stejné vnitřnosti (alespoň co se výkonu týče) jako model 2017. Jediný rozdíl je ve velikosti těchto zařízení, kdy model 2015 byl asi dvakrát větší než novější verze.

Jinak je totiž nutné složit poklonu Nvidii, která se o svá zařízení velmi dobře stará po stránce podpory a aktualizací. Dokonce i na dříve zmíněné konzole stále vycházejí nové aktualizace.

Systém

Zde se dostáváme k zajímavější části Shield TV. Ten totiž běží na poupravené verzi Android TV. Poupravené proto, že se zde nachází více věcí, než jenom aplikace z Google Play. I když ani ty nejsou vůbec na škodu, Nvidia si tohle zařízení doslova vymazlila. Ale zpět k systému. Jedná se o upravenou verzi Androidu 8.0 Oreo. Za poslední dva roky prošlo rozhraní několika změnami, nicméně je pořád velice intuitivní a jednoduché na ovládání.

Co je také podstatnou výhodou Shield TV, je fakt, že velmi dobře podporuje hlasové ovládání. A ne, pokud sedíte 2 metry od zařízení u televize v obýváku, nemusíte křičet jako na lesy, abyste aktivovali asistenta Google. Nvidia totiž zabudovala mikrofony do obou svých ovladačů, a to jak herního ovladače, tak i do menšího, televizní ovládání připomínajícího ovladače.

Internetová televize

Co se týče aplikací jako Netflix, Amazon Prime, HBO GO, nebo i českých internetových televizních aplikací jako O2 TV, zde není nic neobvyklého oproti standardní Android TV. V této oblasti se Shield TV chová přesně tak, jak byste očekávali, ovšem s tou výhodou, že dokáže streamovat 4K obsah s podporou HDR a 60 snímků za sekundu.

GameStream a Geforce Now

Zajímavější oblastí Shield TV jsou hry. Krom aplikací a her, které si můžete stáhnout z Google Play, máte také možnost hrát i normální, velké tituly pomocí tohoto zařízení. Na výběr je zde ze dvou možností. Ta první, již celkem známá záležitost, je GameStream. Jedná se o službu, která umožňuje hru hostovat na herním počítači s grafickou kartou od Nvidie (AMD karty nejsou podporovány), a obraz i s ovládáním přenášet přes domácí síť do monitoru připojeného k Shield TV.

Můžete tak mít svůj počítač třeba ve sklepě, a hrát jenom přes Shield. Jak jsem již zmínil, nejedná se o nový koncept, mezi první průkopníky v tomto odvětví patří například Steam Link. Ten byl ovšem značně omezen kvůli svému nízkému výkonu.

Druhou, zajímavější funkcí je Geforce Now. Tato služba využívá princip tenkého klienta, kdy konzole nebere výkon na běh her z lokálně připojeného počítače, nýbrž přes internet připojeného virtuálního stroje, který běží na serverech Nvidie.

Díky tomu vám tak stačí dostatečně rychlý internet (mně stačilo kolem 40 Mb/s), abyste si mohli dopřát i náročné hry. Při zmíněné rychlosti se mi podařilo rozběhnout hry jako Dishonored: Death of the Outsider, Fallout 76 nebo dokonce Overwatch na nejvyšší detaily, a fps se stále pohybovalo kolem 60.

Obrovskou výhodou u Geforce Now je fakt, že je momentálně zdarma pro uživatele Shield TV zařízení. Krom toho jsou také veškeré podporované hry dostupné bez nutnosti zakoupení přes Shield TV, takže se vždy stačí přihlásit do příslušného účtu.

Připojení k Internetu

Jelikož Shield TV vyžaduje ke streamování her ze serverů Nvidie rychlý a stabilní internet, je i samotný hardware zařízení uzpůsoben těmto požadavkům. Proto je na něm gigabitová RJ45 přípojka k internetu. Co se týče Wi-fi, tu zde nalezneme také, pojí se s ní však určité limity.

Pokud vám půjde jen o sledování videí, nepoznáte rozdíl mezi pevným a bezdrátovým připojením. Co se ale Geforce Now týče, tam si Shield TV s Wi-fi nevystačí. Z vlastní zkušenosti proto doporučuji, pokud plánujete hrát na Shield TV, vyvarujte se Wi-fi. Vyhnete se nestabilitě, tedy pokud se vám vůbec podaří připojit k serveru. Shield je totiž velmi náročný, když přijde na testování rychlosti a stability internetového připojení.

Herní periferie

Jak už jsem zmiňoval, Shield TV se prodává společně s dvěma ovladači, jedním herním, a jedním normálním. Normální ovladač ke hraní moc používat nebudete, vzhledem k velmi omezeným možnostem. Naproti tomu herní ovladač téměř nepustíte z ruky. Dokonce jsem se několikrát přistihl při tom, že vůbec nepoužívám standardní ovladač, protože ten herní má jednoduše řečeno víc tlačítek. Nicméně při sledování videí nebo filmů bohatě postačí.

Co se týče herního ovladače, ten se velice podobá ovladači od Xboxu. Využívá rozložení ABXY, zbytek se nijak neliší od jakéhokoliv jiného ovladače. Co je u něj ale dost podstatné, jsou přídavná tlačítka, od těch klasických, jako vrácení se na domovskou obrazovku, až po tlačítko Nvidia, které vyvolá Google asistenta. A jak jsem již říkal, oba ovladače mají pro tuto funkci zabudovány vlastní mikrofony.

Ovšem zde přichází, alespoň pro mě jako člověka, co si nikdy nezvykl na ovladač, podstatný zvrat. Shield TV totiž podporuje připojení klávesnice a myši. A to jak přes zmíněné USB porty, tak přes Bluetooth. Takže si zde přijde na chuť, alespoň co se herních periferií týče, každý. Proto je konzole tak všestranná, jelikož nejenom že hráč nemusí mít televizi, stačí normální monitor, ale nemusí se ani vzdát přesnosti myši a klávesnice.

Specifikace

• Chipset: Nvidia Tegra X1
• RAM: 3 GB
• Úložiště: 16 GB, s možností rozšíření pomocí SD karty
• Rozměry: 15,9 x 9,8 x 2,53 mm (konzole)
• Váha: 250 gramů
• Operační systém: Android TV, verze 8.0 Oreo, Chromecast
• Konektivita: USB 3.0 (typ A), HDMI, RJ45, WiFi 802.11 ac, Bluetooth 4.1
• Kompatibilita: Google Assistant, Amazon Alexa (Echo)

Napájení

Co se napájení týče, u konzole samotné je to celkem prostá záležitost. Ta využívá svou vlastní nabíječku. U ovladačů už to tak jednoduché není. A bohužel tady nacházím jeden z mála prohřešků Nvidie. Herní ovladač se sice dá nabíjet pomocí kabelu, nicméně ten normální už ne. Ten je napájen placatými bateriemi. I když to není nejhorší prohřešek pod sluncem, stejně bych ocenil více, kdyby stejně jako herní ovladač měl i tento konektor pro nabíjení, a nevyjímatelnou baterii. Naštěstí životnost ovladače je dostatečně dlouhá, takže se nemusíte bát, že byste co týden kupovali nové baterky.

Shrnutí a verdikt – Nvidia Shield TV

Nemá cenu přemýšlet nad tím, jestli je Shield TV opravdu tou nejlepší Android TV v prodeji. A to prostě proto, protože tomu tak je. Shield se těší neskutečnému úspěchu, a to nejenom proto, že po dvou letech vyšla druhá generace této konzole, ale také proto, že obě tato zařízení jsou stále schopna dodat maximum výkonu, a ještě nějakou dobu budou připravena na budoucí novinky ze světa hraní.

Nvidia zde ale nesmí usnout na vavřínech, protože nových firem a produktů, které fungují podobně na principu tenkého klienta při hraní, přibývá. Už teď existují například v USA alternativy, které dokonce podporují multiplatformní hraní, a to jak mezi Windows a MacOS, tak mezi PC a mobilními zařízeními. Rozhodně má ale Shield našlápnuto na velmi dobrou cestu.

Mezitím hodnotím Shield TV velice kladně. Jak po stránce hardwaru a toho, co přijde hned v krabici, po neustálé aktualizace a novinky, které Nvidia na Shield vydává. Mezi posledními z nich byla například přidána podpora pro Google Asistenta a Amazon Alexu. Pokud bych se díval po dlouhodobém řešení Android TV, Nvidia Shield TV by rozhodně byla moje první volba.

Domů » Recenze » Nvidia Shield TV (2017) – nejlepší Android TV na trhu [recenze]

Tomáš Hubka

Student IT, notorický hráč her jak na počítači tak na mobilu, nadšenec do mobilních aplikací a fanoušek seriálů.