HTC One Max – maximální porce výbavy recenze

Takzvané phablety, pomalu, ale jistě začínají tvořit nedílnou součást našeho trhu. Jedná se o přístroje, které jsou natolik rozměrné, že se nachází někde na pomezí telefonu a tabletu. Tato zařízení jsou nicméně velmi oblíbená, díky jejich vysokému výkonu a většinou velmi bohaté výbavě.

Mezi tyto přístroje patří taktéž dnes recenzovaný obr HTC One Max, který je opravdu maximálně vybavený a po okraj naplněný nejnovějšími technologiemi. Jak dopadne tento gigant v mé recenzi a má šanci mezi hlavními konkurenty? To se dozvíte už níže v článku.

HTC One Max mi na recenzi dorazil opravdu příkladně zabalen, přímo z eshopu alza. Balení je stejné jako u obou bratrů z řady One, čili se jedná o rozměrnější krabici kostkového tvaru se zaoblenými rohy, obsahující potisk samotného přístroje. Po sejmutí vrchního víka už nalézám samotný přístroj, vložen do plastové kapsy, kterou by puntičkáři mohli využít do momentu, než si pořídí pouzdro, naštěstí, jak si později zmíníme, nebude třeba tento krok podnikat.

Po sejmutí vaničky se dostáváme k příslušenství samotného smartphonu, čili klasice v podobě microUSB kabelu, který lze připojit k počítači, nebo ke koncovce nabíječky, koncovku nabíječky a sluchátka z dílny HTC, která spadají do nadprůměru, jak už jsem v nejedné recenzi zmiňoval. Sám jejich zvuk mám velmi rád.

Nyní zbystřete, protože to není, co se příslušenství týče vše! HTC se rozhodlo do balení přibalit velmi příjemné překvapení, v podobě čirého plastového krytu, se slim designem, který vaše zařízení ochrání před škrábanci apod.

Sám jsem byl z tohoto doplňku velmi příjemně překvapen a musím říci, že HTC opravdu chválím za tento netradiční dárek. V poslední řadě si všimneme brožurek od HTC, záručního listu a 2 nálepek, které slouží zřejmě jako plomby v případě zasílání telefonu na reklamaci.

DESIGN

One Max patří mezi 3člennou rodinu One představenou v letošním roce. Jeho designové linie jsou shodné s jeho bratry a já zde musím podotknout, že se jedná o opravdu povedený, neokoukaný design, který nejednoho uživatele potěší. Mimo jeho vzhled určitě oceníte i použité materiály, kterými je primárně hliník, sklo a plast. Zařízení je klasického obdélníkového tvaru se zaoblenými rohy a zády, díky tomuto tvaru, i přes jeho rozměry dobře padne do ruky.

Velmi oceňuji snahu designérů o zpracování každého detailu na tomto přístroji. Například hrany krytek stereoreproduktorů, jsou jemně zbroušeny do úhlu a tento detail, krásně působí zvláště při odrazu světla. Dalším prvkem je tlačítko sloužící pro vypnutí/zapnutí displeje či telefonu a taktéž kolébka hlasitosti. Je na nich vidět vybroušená kruhovitá textura. Za design tohoto přístroje posílám firmě HTC velikou pochvalu.

KONSTRUKCE

Jak jsem zmínil již na začátku, HTC One Max patří mezi phablety, tudíž tomu odpovídají i jeho rozměry. Zařízení budete většinu času držet ve 2 dlaních a prstem jedné ruky dosáhnete pouze na menší polovinu displeje. Jeho rozměry činí 165 x 83 x 10,3 mm a hmotnost posléze čítá 217g,  tudíž se jedná o poměrně těžký přístroj.

Sluší se ještě zmínit, že HTC One Max mi sice vlezl do kapsy mnoha kalhot, problém ovšem nastával v momentě, kdy jsem seděl atd. a zařízení už bylo až nepříjemné znát. Konstrukce není typu unibody, bohužel si ale ani přesto baterii uživatelsky nevyměníte. Na levém boku se nachází nahoře poněkud velmi netradiční tlačítko, které při posunu dolů vycvakne zadní hliníkový kryt, abychom jej mohli odejmout.

Na pravém boku si všimněme, jak jsem již zmínil, velmi kvalitně zpracované kolébky hlasitosti a pod ní už konečně dobře dostupné tlačítko pro vypnutí/zapnutí displeje či telefonu. Konečně říkám proto, že HTC tradičně umísťovalo toto tlačítko na vrchní hranu přístroje a toto umístění bylo velmi nepraktické. HTC za tuto změnu chválím. Na vrchní hraně se nachází vlevo infračervený port, který ze zařízení vytvoří dálkový ovladač vaší televize/DVD nebo audio systému.

Vpravo si můžeme všimnout klasického 3,5mm jack konektoru pro připojení sluchátek. Na spodní hraně se už posléze nachází klasická zdířka microUSB konektoru vpravo a vedle ní pak dírka mikrofonu. Na zádech, nahoře uprostřed, vidíme čočku ultrapixelového fotoaparátu. Vedle ní vlevo je taktéž přisvětlovací LED dioda, která poslouží pro pořizování snímků za horších světelných podmínek. Pod těmto prvky nalezneme revoluční čerstvou novinku, kterou je čtečka otisku prstů. Její funkčnost si popíšeme později.

Pod čtečkou už je pouze vyryto klasické stříbrné logo HTC. Rád bych zmínil ještě dva plastové proužky nahoře a dole, které slouží k oddělení kovového zadního krytu, pro lepší příjem signálu. Ve vrchním proužku se v poslední řadě nachází sekundární mikrofon pro odstranění šumu.

Na čelní straně nahoře vpravo si všímáme klasických dvou senzorů v podobě senzoru snímání okolního světla, pro automatické nastavování jasu a senzoru přiblížení. Vedle těchto senzorů, uprostřed opět a zase, jak je zvykem u rodiny One jeden ze stereoreproduktorů, ve kterém je taktéž ukrytá informační LED dioda, která nás upozorní na zmeškané notifikace.

Vedle stereoreproduktoru vpravo už nalezneme pouze čočku předního fotoaparátu, disponující rozlišením 2,1Mpx. Zajímavostí je, že tato čočka obsahuje širokoúhlý záběr, tudíž byste měli na fotografii, pořízené přední čočkou ve výsledku zabrat více věcí či osob okolo vás než u standardních předních čoček ostatních smartphonů.

Pod těmito prvky se nachází obří displej dosahující velikosti 5.9 palců, s rozlišením FullHD čili 1080×1920 pixelů. Pod displejem už vidíme klasický, bohužel dvojboj v podobě 2 senzorových, podsvícených tlačítek vlevo a vpravo a uprostřed nich stříbrné logo HTC.

Pod ovládacími prvky je už posléze druhý ze zmiňovaných stereoreproduktorů. Ještě se sluší zmínit, že zadní kryt je dle mého názoru zbytečně odnímatelný, baterii totiž nelze vyndat, a tak sundáváme zadní kryt pouze proto, abychom se dostali k slotu na microSIM kartu nebo k slotu na paměťovou microSD kartu.

Celý tento výmysl ve výsledku docílil toho, že zadní kryt mnohdy často při zacvaknutí úplně přesně nedoléhá a na velmi kvalitní konstrukci HTC One Max to posléze působí velmi negativním dojmem. Pochopil bych tento princip, kdybychom mohli alespoň vyměnit baterii, bohužel ta je už ukrytá v plastovém šasi.

DISPLEJ

Hlavní předností HTC One Max je samozřejmě displej, který je zde typu TFT LCD a dosahuje aktuálně nejkvalitnějšího rozlišení 1920×1080, neboli FullHD. Velikost úhlopříčky je 5,9 palců.

Na takto velké ploše si sice nevšimneme ani jednoho pixelu, a to ani při bližším zkoumání, ovšem papírově dosahuje menší jemnosti, než například jeho bratr HTC One, tzn., že ve výsledku dostáváme hodnotu 373DPI.

Displej je kryt samozřejmě ochranným sklíčkem Gorilla Glass 3, které je odolné vůči poškrábání. Barvy displeje jsou věrné, nijak přepálené. Pozorovací úhly jsou výborné, opravdu jsem si nevšiml žádné změny barevného podání při náklonu do úhlů. Viditelnost na slunci je spíše průměrná a občas, při silnějším slunečním, záření bude čitelnost o něco horší. Displej patří ale ke špičce našeho mobilního trhu a osobně jej hodnotím velmi kladně.

HARDWARE

Uvnitř tohoto giganta se nachází 4jádrový procesor značky Qualcomm Snapdragon 600, který je taktován na 1,7 GHz. Tato sestava je doplněna o 2GB paměť RAM. Po zapnutí telefonu si systém zabírá z této paměti 500 MB a dalších +- 500 MB si zabírají primárně běžící systémové aplikace, tudíž po startu máte k dispozici něco okolo 1 GB RAM.

Tyto papírové údaje jsem klasicky podrobil antutu benchmark testu a výsledné skóre dosáhlo úctyhodných 26548 bodů. Tato hodnota je velmi vysoká, není ovšem vyšší než 2 hlavní příčky nacházející se nad ní. Těmi jsou Samsung Galaxy S4 a Galaxy Note 3. Dost bylo papírových informací. Mohu říci, že z praktického hlediska používání zařízení, při obrovském zatížení, pracuje stále skvěle, bleskurychle a bez sebemenšího zasekávání.

Totéž platí i u mnou klasicky testovaných 2 her GTA III a Real Racing 3, při čemž klasicky GTA III, bylo nastaveno na maximální detaily. Obě hry běžely bez problémů, na velmi vysoké grafické úrovni a ani u jedné jsem se nesetkal s žádnou nestabilitou, jediným zásekem či problémem. Výkon HTC One Max chválím a jsem rád, že za tak velikou částku dostane uživatel, co si zaslouží.

Uvnitř zařízení, spadající do sekce hardware ještě nalezneme, hned po sejmutí zadního krytu slot na microSIM kartu a slot na paměťové microSD karty, tudíž interní paměť 16 GB, přičemž pro uživatele je volná pouze hodnota +- 10 GB, si můžete rozšířit až o 64 GB. Dovolím si zmínit, že si lze zakoupit zařízení i s kapacitou 32 GB, já jsem měl ale k dispozici 16 GB variantu.

Posléze se u konstrukce nachází baterie s velkou kapacitou 3300 mAh. V poslední řadě se nám taktéž dostává Wi-Fi modulu, GPS čipu se standardem Glonass, NFC, gyroskopu, akcelerometru a zařízení taktéž podporuje 4G připojení čili LTE.

SOFTWARE

HTC One Max obsahuje takřka to nejnovější, co má HTC aktuálně k dispozici. Tudíž nalezneme zde android ve verzi 4.3, přičemž doufám v to, že One Max obdrží brzy i android 4.4 KitKat. Co mě ale znepokojuje, je, že při položení otázky o dostupnosti aktualizace na android 4.4  HTC One Max uživateli na internetu, jim nebylo zodpovězeno, zda-li se tento přístroj této aktualizace dočká, či nikoliv.

Samozřejmě je tento systém osazen nejnovější grafickou nadstavbou, tradiční pro HTC, s názvem Sense ve verzi 5.5. Zamykací obrazovka se skládá z klasických zmeškaných událostí, pod kterými se zobrazuje ukazatel času, data a widget aktuálního počasí a pod těmito informacemi jsou zástupci pro rychlý přechod do aplikací.

Nově nelze nastavit různé styly uzamykací obrazovky, lze ale přidávat libovolné widgety na přídavné plochy, které vyvoláme tažením vlevo. Obrazovku lze odemykat různými styly, například obličejem zaznamenaným přední kamerkou, heslem nebo nově taktéž otiskem prstu. Tento styl se mi líbí, bohužel není až tak praktický, jako třeba u iphonu 5S.

Prstem totiž musíte přejet po skeneru a mnohdy se vám nepodaří správně přejet, pod správným úhlem, a tak jsem se často potýkal s pocity naštvání, při odemykaní a rázem se z praktické vychytávky stala otrava. Odemykání otiskem prstu jsem po 2 dnech zrušil, protože jsem jej už nemohl vystát. Na čtečku otisku prstů lze naprogramovat různé prsty a taktéž různé akce při přiložení jiného otisku prstu.

Za čtečku dávám mínus, jelikož je to sice hezká vychytávka, ale ještě není zdaleka tak vypilována, jako např. u konkurenčního iphonu 5S. Po odemčení se dostáváme na námi zvolenou výchozí obrazovku, nově lze kompletně vypnout službu BlinkFeed, tudíž komu tato pohotovostní obrazovka s informacemi vadí, může se jí nadobro zbavit.

Klasickými námi editovatelnými kartami se pohybujeme zleva doprava a můžeme si jich přidat až 5 + BlinkFeed. Menu je klasicky tvořeno ikonkami, které si můžeme rozvrhnout na velikost mřížky 3×4, nebo 4×5. Listujeme seshora dolů a naopak. Notifikační roleta, vyvolaná stažením vrchní lišty směrem dolů, je stejná jako u obou dalších bratrů, čili se skládá seshora z ukazatele času a data, pod těmito informacemi už ze samotných notifikací.

Lištu jde taktéž stáhnout 2 prsty, kdy se dostáváme do editovatelného kontrolního centra, kde si můžeme rychle vypnout/zapnout Wi-Fi, NFC, Letadlový mód, atp. Systém je velmi rychlý, přehledný, jeho design se mi velmi líbí a multitasking pracuje taktéž na bleskurychlé úrovni.

Za velikou softwarovo/hardwarovou vychytávku pokládám i aplikaci ovladač TV, která z HTC One Max vytvoří dálkové ovládání vaší televize, domácího kina či audiosystému. Mezi podporovanými značkami televizí je kvantum výrobců, a kdyby náhodou vaše televize nebyla v seznamu, lze přístroj nastavit i pomocí vašeho dálkového ovladače.

Používání vašeho smartphonu, jako dálkového ovládání, je velmi návykové. Co možná můžete pokládat za nedostatek, při přímém srovnání s konkurencí (Note 3), je například to, že One Max nenabízí stylus, nespočet přídavných senzorů, bezdotykového ovládání apod. Osobně mi tyto nedostatky nijak nevadily, nepostřehl jsem je, ale člověk si s postupem času říká, že za poměrně opravdu vysokou částku, kterou přístroj stojí, by měl dostat úplné maximum. Výsledný verdikt je na vás.

FOTOAPARÁT

Smartphone obsahuje opět velmi hezké marketingové údaje, ve kterých se dočtete například to, že ultrapixelový fotoaparát, který se nachází na zadní straně, obsahuje Snímač BSI, velikost pixelu 2,0 µm, velikost snímače je 1/3″  a má taktéž obrazový procesor HTC Image Chip 2 a objektiv se světelností F2.0 a ohniskem 28 mm.

To ale není vše, nově navíc obsahuje vychytávku zvanou „smart flash“, která vám umožní měnit intenzitu blesku při focení podle vzdálenosti foceného objektu. Fotoaparát dokáže taktéž zaznamenávat video ve FullHD rozlišení, tudíž 1920×1080 pixelů a můžete taktéž nahrávat takzvané slow-motion videa, která vypadají velmi hezky.

Více v ukázkovém videu. Celkově hodnotím kvalitu výstupních fotografií průměrně, nicméně musím podotknout, že jsem takřka nonstop fotil se zapnutou funkcí HDR. Na takto hodnotný přístroj mám větší nároky, a tudíž mě zklamalo, že fotoaparát patří spíše do průměru.

Co ale hodnotím pozitivně, jsou fotografie za špatných světelných podmínek, které sice nejsou nijak zázračné, ale jsou určitě na vyšší úrovni, než u High-end smartphonů. Především se v nich objevuje velmi malý šum. Detaily fotografií jsou dobré, nijak nesplývají s okolím, ale celková ostrost snímku i s malým přiblížením ihned ztrácí na čitelnosti. Za fotoaparát uděluji malé mínus.

Ukázkové fotografie:

MULTIMÉDIA A ZVUK

Celá rodina One se vyznačuje svým maximálním multimediálním požitkem, a to už například jen z toho důvodu, že jako jediná zařízení obsahují 2 stereoreproduktory. Dovolím si říci, že One Max má reproduktory ze všech tří nejkvalitnější. Možná je to jen můj subjektivní dojem, ale musím říci, že jak podání bassů, celková čistota a věrnost nahrávky jsou prostě na mobilní reproduktory vysoce kvalitní a vše je perfektně hlasité. Reproduktory sice nedisponují už softwarovou možností úpravy zvuku beats-audio, nicméně pyšní se nový standardem boom-sound.

Tato skutečnost se taktéž váže se softwarovou podporou multimédií, kdy jsem nenašel jediný hudební a videoformát, který by HTC One Max nepodporoval. Přehrál jsem úplně vše. Jediný problém, nebo mohu říci bug, je to, že pokud nahráváte skrze PC různé formáty, vyskočí vám hláška, že zařízení daný typ souboru nepodporuje, a zda-li soubor chcete převést na soubor, který toto zařízení podporuje, i když ve výsledku zařízení soubor i bez převodu normálně přehraje.

Další mínusové body si One Max zaslouží za absenci videopřehrávače, kterého jsem se ani za nic nedopátral, a tak jsem musel sáhnout po aplikacích z obchodu Play. HTC One Max spadá do multimediálně nabušených strojů a to už třeba taktéž kvůli krásnému FullHd displeji, na kterém je radost sledovat filmy či videoklipy.

GPS A BATERIE

Tomuto velikému obru patří taktéž veliká baterie, která dosahuje kapacity 3300 mAh. V praxi, při velmi aktivním používání, jsem se poprvé v životě dostal na provoz delší, než je jeden den. Mám obvykle zapnutou synchronizaci, zařízení jede na 3G nebo na Wi-Fi, vyřídím 3-5 hovorů, napíšu tak 10 sms, sem tam projedu sociální sítě, zhlédnu pár videí na youtube, jas mám stále na 65-70 procent. Ke konci dne takto aktivního užívání jsem na vrchní liště pozoroval 30 procentní zůstatek baterie. Tato výdrž mě překvapila velmi příjemně a hodnotím ji kladně.

GPS funguje naprosto bravurně a nalezení polohy při prvním startu se zapnutým pouze GPS čipem bez dat trvalo 35sec., přičemž následovné vypnutí/zapnutí aplikace mapy a GPS čipu mělo za následek už daleko kratší dobu nalezení, a to konkrétně 9 sec. GPS v tomto zařízení hodnotím velmi kladně a HTC One Max si právě díky jeho velmi rozměrné obrazovce umím představit jako plnohodnotnou navigaci na cestách. K tomuto faktu přispívá i perfektní výdrž baterie.

Závěr

HTC One Max je přístroj tyčící se mezi elitou „mobilních“ zařízení. Jeho cenovka se pohybuje na hranici 19 000,-, což opravdu není málo. Jeho výbava je úžasná a výkonu se zde nachází doslova na rozdávání. Příjemnou třešničkou na dortu je snímač otisků prstů, který ale bohužel má ještě svůj základ v plenkách a jeho použití je mírně neotřelé. Na druhou stranu jeho multimediální požitek v podobě naprosto bravurních stereoreproduktorů a kvalitního displeje vám nejednou zpříjemní čas zábavy.

V neposlední řadě chválím kvalitní konstrukci a design, který je jedinečný, nicméně i ten v sobě skrývá zbytečné mínusy, jako například zbytečně odnímatelný zadní kryt. Na závěr pouze zmíním jeho hlavní konkurenty, kterými jsou například Samsung Galaxy Note 3 nebo čerstvě představená Nokia Lumia 1520, jejíž recenzi připravujeme. Obě tato zařízení válcují One Max například ve fotoaparátu a výkonu, jejich cenovka je přitom podobná, ne-li nižší. Finální rozhodnutí nechávám na koncovém uživateli. Za sebe uděluji HTC One Max 8 bodů z 10.

Za zapůjčení HTC One Max pro účely této recenze děkujeme obchodu Alza.cz, kde jej můžete zakoupit za prodejní cenu 17 499 Kč.

Domů » Články » Android » HTC One Max – maximální porce výbavy [recenze]

Tomáš Orliczek

Za svůj život jsem vystřídal okolo 32 zařízení. Mám rád Android, který mě vždy nakrkne občasnou nestabilitou a nyní běžím na iOS 7, který mě začíná překvapovat nestabilitou s iPhonem 4s. Dělám už 9 let muziku, jezdím na koncerty, vydal jsem 3 alba a pár videoklipů.