Jiří Smrž – Od hloupého k chytrému mobilu

K napsání tohoto článku jsem se rozhodl těsně poté, co jsem si zakoupil svůj poslední telefon (Nexus 4). Uvědomil jsem si, že je to zhruba 11 let od doby, kdy jsem začal mobilní telefony používat. Sám jsem byl skutečně překvapený tím, jak se celá oblast mobilních zařízení vyvíjí.

První zařízení v životě – Alcatel One Touch 301

Psal se rok 2001 a já od rodičů dostal svou první SIM kartu společně s mobilním telefonem Alcatel OT 301. Byl jsem nadšený. Telefon disponoval kromě běžných základních funkcí také vibracemi, a co pro mě jako dítě mnohem důležitějšího, hrami. Se hrou Music jsem společně s kamarády strávil několik dní hecováním, kdo hru odehraje lépe. Telefon mi nicméně nevydržel moc dlouho a za pár měsíců jsem po bratrovi dostal svůj druhý telefon – Nokia 3310.

Finská kráska

Nokia 3310 je dnes hitem internetu, kdy všichni poukazujeme na její nezničitelnost a nazýváme jí cihlou. V době, kdy jsem mobilní telefon dostal, (zhruba rok 2002) byl telefon stále hitem. Já byl stále ve věku, kdy nejdůležitějším parametrem u mobilních telefonů bylo to, kolik má v základní paměti her. A pravda, že hrami jako Snake 2 nebo Space Impact jsem strávil dost možná několik dní svého života. V době, kdy Nokia 3310 přišla na trh, bylo zcela revolučním vytáčení čísel pomocí hlasu nebo třeba funkce upomínek.

Do té doby to bylo něco nemyslitelného a je jednoduše pravda, že se Nokia díky tomuto modelu stala hitem a asi také nastartovala změnu tehdejšího mobilního odvětví. Jak jsem již zmínil, dnes se Nokia 3310 stává obětí nejednoho vtipu, ale paradoxem je, že v mém případě jsem byl nucený vyměnit tenhle telefon poté, co mi spadla na zem a totálně se rozpadla. To bylo zhruba v roce 2005 a já se tak musel poohlédnout po jiném telefonu.

A pořád ta Nokia, i když…

Když jsem byl tedy nucen vyměnit Nokii 3310, měl jsem štěstí, že bratr zrovna kupoval Nokii 6230i a já po něm dostal Nokii 3510i. Tehdy jsem se poprvé setkal s barevným displejem a byl jsem nadšený. O trochu méně byli nadšeni moji rodiče, když mi během dvou dnů museli kupovat kredit, protože jsem jej utratil za tehdy revoluční Java hry. O to víc jsem byl smutný, když jsem ho po pár dnech (vč. mých nakoupených her) musel bratrovi vrátit, protože ho chtěl prodat. Jako nouzový mobilní telefon jsem pak dostal na pár týdnů Alcatel 525. Z něj už jsem tak nadšený nebyl, ale o to víc mi pak udělal radost můj nový telefon Siemens M75.

Sám dodnes nevím, zda mi ho rodiče koupili kvůli tomu, aby se neopakovala situace jako s Nokií 3310, ale mobil mi na zhruba 1 rok dělal dobrého pomocníka. Kromě barevného displeje a robustního vzhledu jsem uvítal přítomnosti 1MP fotoaparátu. A když jsem si se spolužáky mohl posílat o hodině melodie nebo obrázky pomocí Bluetooth, byl jsem maximálně spokojený. Rozšiřitelnost pomocí paměťových karet mi pak umožnila stáhnout si více her, než jsem kdy mohl.

Zkouška se Sony Ericssony

V roce 2006 jsem byl rád, když jsem si mohl koupit nový telefon a volba padla na tehdy populární Sony Ericsson K750i. Mobil měl mnohem větší interní paměť, což mi umožnilo, abych si do mobilu nahrál několik písní. Na tehdejší dobu mobilní telefon také disponoval poměrně kvalitním fotoaparátem s bleskem. Pravda je, že K750i byl jeden z nejlepších mobilů, který jsem kdy měl. Sloužil mi dobře po dobu zhruba 2 let, o to smutnější byl jeho konec.

Strašně se mi líbilo, že se rozrůstala internetová komunita, která dokázala měnit na mobilech ikony a vzhled obecně. Tak jsem to zkusil jednou takhle večer doma sám a už vím, že jsem to dělat neměl. Místo změny vzhledu jsem se dočkal toho, že mobil se již nikdy nezapnul. To mě dodnes velice mrzí, ale tehdy jsem byl jednoduše „donucen“ poohlédnout se po jiném telefonu.

Volba padla na Sony Ericsson W910i. Tento mobil můžu s odstupem času hodnotit také za velice kvalitní kousek. Byl to prakticky první mobilní telefon, kdy jsem při jízdě kamkoliv začal využívat písniček, které jsem si do mobilu nahrál. Displej byl také velice kvalitní, navíc se jednalo o poměrně dobře zpracovaný zasouvací mobilní telefon, takže byl i poměrně malý. Samotný W910i mi vydržel poměrně dlouho, ale v roce 2010 jsem se rozhodl, že chci vyzkoušet ty dotykové telefony, telefon jsem nakonec vyměnil.

A konečně dotykový mobil

Po zbrklé úvaze jsem zvolil Nokii 5230. A opravdu to byl jeden z nejhorších mobilních telefonů, co jsem kdy měl.  Bylo to v roce 2010 a mobilní telefony začaly umožňovat lidem snazší přístup k internetu. Dále nabízely široké spektrum možností, jakým byla synchronizace kontaktů přes počítač (člověk konečně nemusel kopírovat všechno ze SIM karet) a obecně s příchodem prvního iPhone došlo ke změně celého mobilního trhu. Mobil při vydání asi špatným nebyl.

Já ale neměl v té době ještě tarif, takže přístup k internetu byl na mobilu prakticky nemožný, protože nepodporoval Wi-Fi. Prostředí bylo neskutečně pomalé a v té době jsem začal souhlasit s tím, že Symbian zkrátka asi nebude mít dlouhého působení. A proto jsem v roce 2011 vyměnil Nokii za svůj první opravdový smartphone.

Už jenom chytrý telefon

Za svůj první smartphone jsem zvolil Samsung Galaxy S. Díky tomu jsem se vlastně dostal k Androidu, který používám až dodnes. Galaxy S mi naprosto nabídl nový pohled na používání mobilního telefonu. Konečně jsem si pořídil tarif s internetem, takže jsem začal používat mobil prakticky na všechno. Dnes mi to přijde jako samozřejmost, ale když jsem si pořídil kontakty přes Google účet, byl jsem nadšený možností této jednoduché synchronizace přes internet.

SIM karta se stala pouze nutností, abych mohl provádět hovory a psát SMS zprávy, ale už nesloužila k ukládání kontaktů. Velice se mi líbila synchronizace kontaktů se sociálními sítěmi. Každodenní kontrola emailových účtů se mi také velmi líbila. Kromě toho jsem se seznámil s tehdy ještě Android Marketem, kde jsem našel spousty zajímavých aplikací, které používám dodnes. Galaxy S jsem vyměnil po necelém roce v okamžiku, kdy se začal šíleně sekat a přehřívat. Já si tedy řekl, že je na čase, abych mobil vyměnil.

Volba padla na Nexus S. Tehdy fungoval ještě na Androidu 2.3, ale byl jsem s ním opravdu spokojený. Nabízel zajímavý design, plynulé prostředí a rychlé aktualizace. Blíže tento mobil v článku jistě představovat nemusím. Od řady telefonů Nexus jsem již neupustil a zůstal u ní. Dokonce jsem vyzkoušel ještě Galaxy Nexus a nyní také Nexus 4.

Pro tento článek jsem se rozhodl, jak jsem psal v úvodu, když jsem koupil Nexus 4. Samotného mě překvapilo to poměrně bohaté množství mobilních telefonů, které jsem za tu poměrně krátkou dobu dokázal vyměnit. Zajímavé je také to, jak mnoho funkcí, které dnes považujeme za běžné a naprosto normální, bylo dříve naprosto revolučními. Teď už jen můžeme sledovat a hádat, jakou cestou se celý mobilní trh bude směřovat.

Domů » Články » Android » Jiří Smrž – Od hloupého k chytrému mobilu

Jiří Smrž

Fanoušek operačního systému Android, ale se zkušenostmi i s iOS a Windows Phone. Ve volném čase se rád věnuje sportům a sledování filmů nebo seriálů.