Po letní odmlce tu máme další díl našeho seriálu. Jak jsme již informovali, bitcoin relativně nedávno překonal magickou hranici 100 000 $ za minci. V letošním roce opět posunul své historické maximum nad úrovní 123 000 dolarů, aktuálně se pohybuje těsně pod touto hodnotou – přibližně na 122 000 dolarech. Přemýšleli jste někdy nad tím, co vlastně dává bitcoinu jeho hodnotu?
15 let historie
Bitcoin je tu s námi už více než 15 let. Za tuto dobu se z podoby jakési kryptografické inovace stal globálně obchodovaným aktivem s tržní kapitalizací v řádku bilionů dolarů (aktuálně více než 2 300 miliard dolarů). Navzdory dominanci bitcoinu však přetrvává otázka: co dává bitcoinu jeho hodnotu?
Bitcoin negeneruje cashflow jako firma, není krytý hmotnými rezervami jako zlato, a nemá žádnou centrální autoritu, která by garantovala jeho hodnotu. Proč jsou tedy lidé i firmy ochotni zaplatit mnoho desítek tisíců dolarů za digitální token?
Zdroj: TradingView.com
Nedostatek jako součást DNA bitcoinu
Prvním pilířem hodnoty bitcoinu je jeho vrozený nedostatek. Bitcoin byl navržen a vytvořen tak, aby bylo mincí jen omezené množství. Maximální počet bitcoinů, které lze vytěžit, je 21 milionů. Tento limit je zajištěn konsenzuálními pravidly bitcoinové sítě, a také proto jej příznivci kryptoměn vnímají jako ochranu proti inflaci.
Akademické studie vesměs přirovnávají – právě kvůli omezenosti zdrojů – bitcoin ke zlatu. Pagnotta a Buraschi (2018) popisují bitcoin jako decentralizovanou síť, jejíž hodnota pramení z adopcí uživateli a z bezpečnosti, což je podpořeno pobídkami zakotvenými v jeho měnové politice. Nedostatek hraje klíčovou roli v udržení dlouhodobé hodnoty bitcoinu.
Vzácnost činí bitcoin atraktivním nástrojem na ochranu proti inflaci, a to zejména v našem současném světě, kdy zásoby běžných fiat měn neustále rostou. Celá řada ekonomů zkoumala, zda je možné rostoucí hodnotu bitcoinu vysvětlit právě jeho omezenými zdroji. Bui a kol. (2024) ve své studii zdokumentovali, že vzácnost je hlavním určujícím faktorem vysokých výnosů bitcoinu.
Síťové efekty a užitečnost
Samotná vzácnost nějaké komodity nestačí – je potřeba také poptávka po ní. A poptávka po bitcoinu pramení z jeho používání jako peer-to-peer digitálního aktiva, a také z přesvědčení, že jeho adopce bude v čase růst.
A zde vstupují do hry síťové efekty. Podle Conga, Li a Wanga (2021) roste hodnota bitcoinu s růstem jeho uživatelské základny. Jejich tokenomický model ukazuje, že čím více lidí bitcoin přijímá a důvěřuje mu, tím cennější se síť stává. Tato dynamika nám pomáhá vysvětlit to, proč bitcoin přežil už několik cyklů velkého růstu a pádu. Mimochodem – když už jsme u míry adopce (přijetí): uvádí se, že úroveň adopce bitcoinu je dnes přibližně na úrovni adopce internetu v roce 1990, nebo sociálních sítí v roce 2005; neboť jen asi 400 milionů lidí na světě vlastní nějaké bitcoiny, resp. satoshi.
Bolt a van Oordt (2016) dále uvádějí, že hodnota virtuální měny vzniká a roste, když uživatelé očekávají, že si udrží hodnotu a bude akceptována v transakcích. Jejich model formalizuje, jak očekávání akceptace dokáže stabilizovat tak volatilní aktivum, jakým je bitcoin.
Náklady na produkci a zabezpečení sítě
Bitcoin je kromě jiného podpořen také reálnými náklady: těžbou, která je drahá. Pro zabezpečení sítě a zpracování transakcí se bitcoin spoléhá na systém zvaný proof-of-work (PoW): jde o způsob, kterým uživatel platebního systému dokazuje hodnotu platebního prostředku pomocí vynaložené práce. Jinými slovy: jednotliví těžaři vzájemně soutěží ve vyřešení kryptografických úloh prostřednictvím hardwaru a elektrické energie.
Tento proces těžby je energeticky náročný, a proto i do určité míry kontroverzní, nicméně odborníci jako např. Hayes (2015) ukázali, že náklady na produkci (těžbu) poskytují fundamentální spodní hranici ceny bitcoinu. Svým výzkumem Hayes prokázal, že bitcoin se jen výjimečně obchoduje pod mezními náklady na těžbu, což posiluje koncept, že bezpečnost a vynaložená energie jsou důležitou součástí hodnoty bitcoinu.
Co víc: Pagnotta a Buraschi (2018) ve své práci ukázali, že odměny za těžbu a úroveň bezpečnosti bitcoinové sítě jsou naprosto klíčové pro rovnovážnou hodnotu bitcoinu; v případě této kryptoměny se tedy nejedná pouze o tradiční systém poptávky a nabídky, který určuje její cenu.
Spekulace, sentiment a pozornost
V praxi ovšem cena bitcoinu odráží také tržní sentiment a spekulace investorů. Nárůst mediálního zájmu v tradičních médiích a také na sociálních sítích může vyvolat značné cenové skoky: a to směrem nahoru (rally), nebo dolů (downswing). Studie Urquharta (2018) a také Shena a kol. (2019) ukazují, že cena bitcoinu silně koreluje s trendy online vyhledávání, a že objem obchodování zase přitahuje pozornost a zvyšuje zájem investorů.
Podobný závěr přináší i další studie. Liu a Tsyvinski (2021) ukazují, že výnosy z kryptoměn se dají významně předpovídat pomocí ukazatelů pozornosti investorů. Na rozdíl od tradičních aktiv totiž bitcoin postrádá některé vazby na základní makroekonomické ukazatele, takže tržní sentiment a přesvědčení hrají významnou roli – rozhodně větší než u řady tradičních aktiv.
Makroekonomická role a portfolio
Hodnotu bitcoinu utváří také jeho role v širším finančním systému jako celku. V prostředí nízkých úrokových sazeb, a uprostřed obav ze znehodnocení fiat měn, se investoři obracejí k bitcoinu jako prostředku uchování hodnoty. To dokládají práce Baura a kol. (2018), které ukazují tendenci investorů k dlouhodobému držení bitcoinu, takzvanému HODLování.
Jeden z nedávných výzkumů přehodnotil roli bitcoinu v investičních portfoliích, zejména v době tržního napětí. Corbet, Larkin a Lucey (2020) dospěli k názoru, že bitcoin se chová spíše jako spekulativní aktivum než jako tradiční bezpečný přístav, nicméně za určitých podmínek na trzích může fungovat jako slabý diverzifikátor. Obdobné studie ukazují, že schopnost bitcoinu uchovávat hodnotu v čase výrazně kolísá, přičemž lépe funguje spíše v klidnějších obdobích, méně tak v období krizí na trzích.
Zakódovaná hodnota a komunita
Hodnota bitcoinu vychází ze směsice lidského důvtipu a ekonomiky: vrozený nedostatek daný navrženým kódem bitcoinu, jeho nesporná užitečnost daná decentralizací, a poptávka formovaná tržním sentimentem, náklady na těžbu a makroekonomickým prostředím.
Bitcoin se tedy chová jako komodita, jako technologická akcie, i jako spekulativní token – a často jako vše najednou. Tato komplexnost je to, co dělá bitcoin unikátním. Proto nás tak fascinuje, a proto je tak obtížné jej ocenit s pomocí tradičních modelů.
Hodnota bitcoinu tedy není zakotvena v tom, jaký je dnes, ale v tom, co si jeho uživatelé myslí, že z něj může být zítra. To je navíc podpořeno jeho užitečností jako platebního nástroje i jako uchovatele hodnoty, jeho stále rostoucí adopcí, přijetím veřejnosti i institucemi, a také odměnami za jeho těžbu či ověřování transakcí. To vše z bitcoinu dělá jedno z nejvýkonnějších aktiv posledních desítek let, ne-li vůbec to nejvýkonnější.
Instituce jako faktor snížení volatility
Je jasné, že růst hodnoty bitcoinů není lineární, ale velmi dynamický, a to směrem nahoru i dolů. Tato volatilita je ovšem poslední dobou výrazně snižována institucionální adopcí bitcoinu, protože čím dál větší část bitcoinů je postupně akumulována velkými hráči na investičních trzích, a také vládami. Země jako USA, Čína, Velká Británie či Ukrajina drží vyšší desítky, či dokonce stovky tisíc bitcoinů. Firmy jako BlackRock, Strategy, Grayscale či OKX drží – každá z nich – stovky tisíc bitcoinů. Bavíme se tedy v řádech vyšších desítek miliard dolarů. Vždyť jen samotná společnost Strategy (dříve MicroStrategy), která je v poslední době asi nejaktivnější v nakupování bitcoinů, v současnosti drží 607 770 bitcoinů! To je v dnešních cenách více než 72 miliard amerických dolarů, tedy přes 1,5 bilionu korun.
Když už mluvíme o Strategy: Michael Saylor, spoluzakladatel a CEO společnosti, prohlásil poté, co bitcoin v roce 2013 ztratil přibližně 2/3 své tehdejší ceny: „Dny bitcoinu jsou sečteny. Vypadá to, že je jen otázkou času, než jej potká stejný osud, jako online gambling.“ K největší kryptoměně se pak vrátil až o 7 let později, kdy oznámil, že Strategy (tehdy ještě MicroStrategy) „může začít nakupovat bitcoin jako součást nové strategie alokace kapitálu“. Jeho společnost tehdy oznámením této nové strategie naprosto šokovala svět velkých investorů. Od tohoto oznámení uplynulo dne 11. 8. 2025 už (nebo teprve?) 5 let, hodnota Strategy mezitím vzrostla o tisíce procent, a společnost inspirovala obrovské množství dalších jednotlivců i firem, kteří tuto strategii následovali.
Přičemž důležité je, že tito institucionální hráči bitcoin nekupují proto, aby s ním spekulovali. Kupují jej proto, aby jej dlouhodobě drželi, což přirozeně snižuje historicky vysokou volatilitu bitcoinu. Dokonce se vážně hovoří o tom, že právě instituce přispějí k tomu, že může dojít k „rozbití“ tradičního čtyřletého cyklu bitcoinu.
Nejen bitcoinem živ je investor
Jestliže hodnota bitcoinu v poslední době víceméně osciluje v rozmezí 115 až 120 tisíc dolarů za minci, máme tu jiné kryptoměny, které ve stejném období výrazně rostou.
Dogecoin, největší a nejznámější světový „memecoin“, a celkově 8. největší kryptoměna světa co se týče tržní kapitalizace (více než 35 miliard dolarů), za poslední týden zvýšil svoji hodnotu o více než 20 %. Podobně tak i Litecoin, se svou tržní kapitalizací téměř 10 miliard USD na 25. místě žebříčku největších světových kryptoměn, vykázal za stejné období růst 17 %. Vyšplhal se nad hranici 125 dolarů za minci.
Zdroj: Dotekomanie.cz
Obě tyto kryptoměny fungují na bází algoritmu Scrypt, a mohou být velmi efektivně těženy stroji Antminer. Současná situace na trzích má z pohledu těžby těchto dvou kryptoměn dvě výhody: jelikož dogecoin i litecoin rostou, zatímco bitcoin aktuálně spíše stagnuje či roste v řádu jednotek procent, je možné bitcoiny nakupovat právě za tyto vytěžené altcoiny „ve slevě“; druhou výhodou je pak fakt, že tyto levně nakoupené bitcoiny můžeme – podobně jako třeba Strategy – bezpečně držet s tím, že jejich prodej budeme realizovat v horizontu 3 až 5 let, a to s reálným ziskem v řádu až stovek procent.
Zdroj: Dotekomanie.cz
Pokud vám tato strategie dává smysl, pak má cenu uvažovat o koupi jednoho či více těžebních zařízení určených právě pro tyto kryptoměny. Můžete se v této oblasti obrátit na zkušenou českou společnost 2Bminer, která se ziskovou těžbou altcoinů zabývá. A pokud zmíníte náš seriál „Quo vadis, krypto?“, máte nárok na slevu 10 000 Kč na pořízení kteréhokoliv těžebního stroje od této společnosti. 2Bminer mimo jiné aktuálně dokončuje práce na novém hostingovém centru v Ománu, kde bude garantovat uptime těžících strojů blížící se hranici 100 %, přičemž v rámci SLA hradí veškeré náklady na případný servis strojů.
Upozornění
Důležité upozornění na závěr: ačkoliv jsou trendy v oblasti kryptoměn dlouhodobě velmi pozitivní, stále je třeba mít na paměti, že se jedná o rizikovou investici, a je třeba ji tedy důkladně zvážit. Investujte vždy jen takové prostředky, které si můžete dovolit.
To je pro dnešek vše, a v blízké době se můžeme opět potkat u pokračování.