Životní příběh zeleného robota (1. díl)

Operační systém Android je tu s námi už tři roky a za tu dobu doznal masivní proměny. Místo, kde si proměny všimneme na první pohled, je domovská obrazovka. Vzpomenete si ještě, jak vypadala výchozí obrazovka na telefonu T-Mobile (HTC) G1? Pojďme si připomenout zásadní kroky, kterými Android za dobu své existence prošel a kterými si vyšlapává cestičku mobilním světem dnes.

V prvním díle se podíváme na začátek tohoto nazelenalého příběhu.  V dílu druhém se zaměříme na to, jak vypadá Android dnes, jak si vede v souboji se silnou konkurencí a jaká budoucnost ho čeká.

Jak to všechno začalo?

Nejdříve bychom se měli  podívat na samotné začátky Androidu. Ne všichni dnes vědí, že Android Inc. byla společnost, která původně neměla s Googlem nic společného. Internetový gigant koupil tuto nenápadnou firmičku a udělal z ní svojí dceřinou společnost pod vedením nám všem dobře známého Andyho Rubina, který v původní firmě působil. Po akvizici jeho tým vyvinul první verzi mobilního operačního systému na bázi Linuxu. Nutno však podotknout, že i přes to, že hlavní institucí, která Android vyvíjela, byl Google, nebyl v tom sám. Už tehdy totiž na vývoji spolupracovalo několik dalších významných firem. Tyto společnosti se sdružily v Open Handset Alliance. Hlavními signatáři této aliance byly Google, Qualcomm, HTC, Samsung, TI, NVidea, Intel, LG nebo Motorola a T-Mobile. Členy byla i spousta dalších výrobců, operátorů a společností, které navíc postupně přibývaly. Ne všichni v úspěch Androidu věřili, ale Google už od začátku avizoval, že s Androidem má velké plány, což se brzy potvrdilo.

G1, Android Market a konkurence

V říjnu roku 2008 byl v Americe uveden první mobilní telefon vybavený novým OS ve verzi 1.0. T-Mobile G1 tak v těchto týdnech slaví své třetí narozeniny. Kdyby se tenkrát tento telefon nesetkal s úspěchem a Android by byl veřejností odmítnut, kdo ví, jak by dnes mobilní svět vypadal.

V té době už tu ale rok byla největší konkurence – iPhone. Mimo samotného iPhonu zde však už existoval i jeden ze základních pilířů iOS a dnes vlastně celého mobilního trhu vůbec. Apple totiž zprovoznil svůj obchod s aplikacemi Appstore. Google si uvědomil potenciál, který tato služba má a rozhodl se podobné řešení implementovat i do systému Android.

Potom už šlo všechno jako po másle. Protože v mobilním světě utíká čas jako voda, za ty tři roky se mnohé změnilo. Android se vyvíjel, telefony přibývaly jako houby po dešti a co je nedůležitější, přibývali uživatelé.

Jak šel čas

Pojďme se nyní podívat, jakými vývojovými fázemi Android prošel a co každá z nich přinesla. Připomeneme si i to, jak vypadaly již zmíněné domovské obrazovky v jednotlivých verzích tohoto mobilního systému. Kromě nových verzí systému Google představil i několik dalších referenčních telefonů, které si také krátce připomeneme.

Android 1.0

První verze Androidu, která byla demonstrována na telefonu G1, byla právě verze 1.0. Už i ta ale přinášela mnoho funkcí, které známe i z dnešního Androidu. Kromě již zmíněného Android Marketu bylo možné v telefonu používat synchronizaci s Gmail účtem, Google Talk, Youtube přehrávač nebo Google Mapy včetně přidružených funkcí. Samozřejmostí byla i podpora WiFi nebo Bluetooth.

První aktualizace (na verzi 1.1) přinesla jen dílčí vylepšení v některých systémových aplikacích. Vypuštěna byla v roce 2009.

Android 1.5 Cupcake

Tuto verzi Androidu asi už zná nebo si pamatuje více z Vás. Cupcake se totiž rozšířil mezi více zařízení. Jako příklad můžeme uvést HTC Tattoo, který byl na začátku touto verzí systému vybaven.

Cupcake přinesl mnoho vylepšení. Vhledem k tomu, že první telefon s Androidem byl vybaven hardwarovou klávesnicí a Android byl optimalizován jen pro tento model, nebyla v Androidu přítomna softwarová klávesnice. Cupcake už byl připraven na implementaci i do čistě dotykových přístrojů a proto již obsahoval softwarovou klávesnici. Systém také nyní umožňoval využití klávesnic třetích stran. Dále bylo možné natáčet a přehrávat videa. Kromě toho přibyla i možnost nahrávat videa na Youtube a obrázky na Picasu. Neměli bychom zapomenout ani na funkci Copy and Paste, která byla implementována do webového prohlížeče nebo podporu A2DP a automatického propojení zařízení v Bluetooth.

Tak takto vypadala domovská obrazovka tehdejšího Androidu. Můžeme na ní vidět prvky, které jsou běžné i u dnešních verzí Androidu. Widgety nebo složky ani zde nechyběly.

Android 1.6 Donut

Donut nepřinesl mnoho vylepšení v oblasti grafické podoby systému, ale dočkali jsme se i mnoha vylepšení pod kapotou. Google přinesl podporu čtení textu a zlepšil hlasové vyhledávání. Vylepšena byla i aplikace fotoaparátu a Android Market. Zde byla přidána podpora screenshotů aplikace a další funkce.

Android se také naučil podporovat sítě CDMA a rozlišení displeje WVGA (800×480).

Jak už bylo řečeno, mnoho změn v uživatelském prostředí provedeno nebylo. Můžeme si ale všimnout světlejší barvy vrchní lišty.

Android 2.0/2.1 Eclair

Verze s pořadovým číslem 2.0 (2.1) přinesla poměrně velké množství inovací. Vzhledem k tomu, že rozdíly mezi verzí 2.0 a 2.1 nejsou nijak velké a grafické prostředí se prakticky nezměnilo, budeme změny rekapitulovat dohromady.

Pojďme se tedy podívat na to, co nového Eclair přinesl. Poté, co byla v poslední verzi přidána podpora WVGA rozlišení, Eclair přidal další rozlišení a další velikosti displeje. Důležité je také zmínit podporu Microsoft Exchange a Bluetooth 2.1. Vylepšení se dočkal i fotoaparát. Nyní mohli výrobci k fotoaparátu přidat přisvětlovací diodu a aplikace poprvé uměla pracovat s digitálním zoomem. Prohlížeč se nyní mohl chlubit inovovaným prostředím a podporou HTML5.

Ve verzi 2.0 se konečně Android dočkal inovace podoby uživatelského prostředí. Na první pohled je jasné, že změn se dočkala  i úvodní obrazovka. Spodní vysouvací roletka byla nahrazena tlačítkem, které odkazovalo na nový seznam nainstalovaných aplikací. Po obou stranách virtuálního tlačítka se nacházejí puntíky symbolizující jednotlivé obrazovky. Po jejich dlouhém stisku se zobrazí náhled na všechny plochy z ptačí perspektivy. Velkou designovou novinkou byly i živé tapety. Kromě nich Google přichystal i novou sadu ikon a systémových widgetů. Do nového hávu se oblékl i seznam kontaktů a další systémové aplikace.

Google (HTC) Nexus One

Když už přišla řeč na Android Eclair, nesmíme zapomenout ani na první referenční telefon řady Nexus. Nexus One byl výsledkem spolupráce firem HTC a Google. Záměrem bylo vytvořit  telefon určený především pro Android vývojáře a podpořit tak rozvoj Android Marketu, který stále, co do počtu aplikací, zaostával za již jednou zmíněným úhlavním konkurentem – App Store od Applu.

První Nexus měl prezentovat všechny možnosti nové verze operáčního systému. Disponoval nejmodernější výbavou, která byla v roce 2010 dostupná.

Nexus One

• Procesor: 1GHz
• RAM: 512 MB
• ROM: 512 MB
• CPU, GPU: 1 GHz Qualcomm Snapdragon, Adreno 200
• Baterie: 1400 mAh
• Fotoaparát: 5 MP
• Displej: 3,7 palce, AMOLED (později S-LCD)

Telefonu samozřejmě nechyběla další, již běžná, výbava jako je GPS, akcelerometr, světlocitlivý a proximity senzor a další. Zajímavostí byl podsvícený trackball, který zároveň fungoval jako notifikační dioda.

Prodeje přístroje sice nebyly nijak oslnivé, na čemž měl určitě svůj podíl i neobvyklý způsob distribuce telefonu, ale svůj účel zcela jistě splnil. Stal si vývojářským telefonem, předlohou pro další komerční telefony s OS Android a Android Market se plnil aplikacemi. A to byl přesně účel, který Nexus splnit měl.

Android 2.2 Froyo

Poslední verzí systému Android, u které se dnes zastavíme, bude Froyo. Verze, která vyšla ještě v květnu roku 2010, přinesla několik změn jak ve funkcích, tak v prostředí systému.

Jednou z nejdůležitějších novinek, kterou Froyo přineslo, byla integrace podpory Adobe Flash Playeru. Tato podpora se stala jednou z konkurenčních výhod a Android z ní těží dodnes. Bohužel, jak většina z Vás určitě postřehla, mobilní Flash pomalu, ale jistě, končí. Pojďme se ale podívat i na další vylepšení, která Android 2.2 přinesl. Nebylo jich málo. Jednou z nich byla možnost využití USB tetheringu a Wi-Fi Hotspotu. Pro mnohé bylo velkou úlevou, že nyní mohli přesouvat nainstalované aplikace na paměťovou kartu. Za zmínku ještě stojí nové vylepšení integrovaného internetového prohlížeče, který nyní umožňoval nahrávání souborů z telefonu přímo na webovou stránku.

Změny můžeme zaregistrovat i v inovovaném prostředí. Naše sledovaná domovská obrazovka opět udělala krok dopředu. Kromě středového tlačítka, které známe již z Androidu 2.0, můžeme vidět ve spodní části obrazovky dvě nové zkratky do telefonní aplikace a internetového prohlížeče. Dočkali jsme se i nové podoby některých widgetů.

Dostali jsme se až do května roku 2010. Právě na konci tohoto měsíce byl Android 2.2 představen. Tímto datem také uzavírám dnešní první díl našeho dvoudílného seriálu. Android prošel porodními bolestmi a postupně se pevně usadil na mobilním trhu. Od verze 2.0 se čím dál tím více stával masovou záležitostí a na spadnutí byly další inovace a novinky, které si trh žádal.

V příštím díle se podíváme na to, jaké inovace přinesla zatím ještě aktuální mobilní verze Androidu s označením 2.3 Gingerbread. Ohlédneme se také do nedávné historie, kde zelený robot vtrhl do světa tabletů s verzí Honeycomb a zrekapitulujeme, co se na nás chystá v nové verzi 4.0 ICS. Nakoukneme i o něco dále a zamyslíme se nad tím, jaká budoucnost Android čeká.

Domů » Rubriky » Životní příběh zeleného robota » Životní příběh zeleného robota (1. díl)

Matouš Eckert

Zajímám se o moderní technologie, telefony, tablety, internet a vše, co se kolem toho točí. Na Dotekománii píšu články, točím pořad Na Dotek a seriál Windows Phone Apps. Mimo svého pisálkovství stále ještě studuji jedno pražské gymnázium.