Tohle dětem do rukou nepatří!
Než se pustím do popisování konkrétních zkušeností, které mám s používáním smartphonů a tabletů silně nezletilými humanoidními bytostmi zvanými děti, pozastavím se u jedné skutečnosti a trochu si zafilosofuju.
Řada lidí, když slyší, že nějaké malé dítko dostalo na hraní mobil či tablet, se křižuje a křičí “Apage Satanas”. Podle nich takové zařízení vůbec nepatří dětem do rukou. “Mají si hrát s pastelkami, stavebnicí a panenkou,” halekají a svá tvrzení podporují tím, že “za nás nic takovýho nebylo a jací z nás vyrostli pašáci!”
A tak si vzpomenu na jednoho prastarého souseda, který za mého totalitního dětství říkal “Stavebnice? Pastelky? My jsme si hráli s bramborem, několika klacíky a kapesníkem! Za nás žádné stavebnice nebyly a jací z nás vyrostli pašáci.”
Každá generace posuzuje děti podle vlastního dětství a zapomíná, že svět se mezitím pohnul. Zatímco pro mě bylo největším hitem autíčko na bowdenové ovládání, dnešní děti drandí s auty bezdrátovými a vedle jiných hraček se jim usídlily tablety a mobily. A jsou to skvělé a jedinečné pomůcky, které jdou z didaktického hlediska mnohem dál než jiné hračky. Tím nechci říct, že dnešním dětem nepatří do rukou panenky a stavebnice – samozřejmě, že patří. Ale tablet nebo smartphone jim může pomoci k obrovskému intelektovému skoku. Mám to ověřeno.
Svítí to a pípá to. Může být lepší hračka?
Když se mé dcerce blížily třetí narozeniny, začala více a více pokukovat po mém smartphonu. Z počátku jí ke štěstí stačilo, že mi ho přinesla, když někde začal zvonit nebo na něm zapípala SMSka. Zanedlouho sama přišla na to, jak se odblokuje lockscreen a jak se spouštějí aplikace. Zjevně dozrál čas. Takže jsem nahrál první aplikaci. Byl to jakýsi kaleidoskop – prstíkem se šmatlalo po displeji a ono to podle toho vykreslovalo obrazec zrcadlící se v několika osách. Měnily se tomu barvičky, světélkovalo to a mělo to několik variant. A zabavilo to dítko na dlouhé minuty.
Ve druhé vlně přišly jednoduché hry ze série Talking Animals… Talking Tom, Talking Pierre a další. Interaktivní zvíře, které po vás opakuje vyřčená slova, různě reaguje na různé doteky a předvádí nějaké veselé kousky. I těmito aplikacemi si dcerka dodnes zpestřuje volný čas, i když u nich vydrží jen chvilku.
PMQ je u nás favoritem
Protože jsem sám kdysi začal číst ve svých třech letech, řekl jsem si, že zkusím i v dcerce probudit lásku k písmenkám. Nechtěl jsem ale používat žádnou anglicky mluvící aplikaci a pátral jsem po nějaké české. Zrovna čerstvě vyšla Abeceda od PMQ, byl jsem jedním z prvních uživatelů a můžu říci, že jedním z velmi nadšených uživatelů. Po prvním spuštění u toho dcerka vydržela sedět hodinu, učila se písmenka a následně si je procvičovala v několika hezky provedených hrách. Mluvený komentář ji chválil a po hodině nás šokovala tím, že začala chodit po domě, hledala jakékoli nápisy a četla jejich písmena. Ještě ne všechna, ale každopádně to byl obrovský skok kupředu.
- Obchod Play Abeceda pro děti - výukové hry
S radostí jsem tedy uvítal další aplikaci od PMQ – Výukové kartičky. Obsahuje několik sad obrázkových kartiček z několika různých oborů. Dítě se může učit předměty, barvy, profese, rostliny, značky aut a další věci, pak se z nich může nechat vyzkoušet (zobrazí se šestice předmětů a dítě je vyzváno, aby kliklo na konkrétní z nich) nebo si s nimi může hrát pexeso. I tato hra dcerku chytla na dlouhé hodiny a hraje ji denně. Díky tomu si velmi rozšířila okruh znalostí, slovní zásobu a zná věci, které například já neznám. Nissan od Toyoty nerozeznám, nepoznám list olše a nerozeznám sépii od jiné mořské žoužele. Moje tříapůlleté dítko to zvládá.
- Obchod Play Výukové kartičky- hry pro děti
K jiným aplikacím jsme se zatím ještě nedostali. Teda vlastně ještě máme omalovánky, což na jednu stranu je docela príma zábava, na druhou stranu to vede dítě k určité lenosti – stačí kliknout na barvu a pak někam do vybarvované oblasti a ono se to celé vybarví samo. Proto teď budu instalovat jinou omalovánkovou aplikací, kde je nutné vše poctivě vybarvit prstíkem do posledního pixelu.
Proč vlastní tablet? Kvůli hovorům a nudlím
Krátce poté, co jsem uviděl, jak velké pokroky dcera díky mobilním aplikacím dělá, jsem si uvědomil, že s půjčováním mého mobilu si dlouho nevystačíme. Jednak potřebuju mít mobil u sebe, jednak se ta malá potvůrka naučila podle vibrací poznat příchozí hovor dříve, než stihnul mobil zazvonit, takže bleskurychle zvedala a zase pokládala hovory, aniž bych to tušil, no a jednak má takové dítko neustále upatlané ruce od lízátek a čokolád (v lepším případě) a displej mobilu podle toho vypadá. V horším případě se dítko často rýpe v nosíku a displej mobilu podle toho vypadá.
“Konec zanudleným mobilům!” řekl jsem si před Vánoci a přemýšleli jsme, zda dcerce koupit mobil nebo tablet. Nakonec bylo rozhodnutí jasné. Telefonní služby a SMSky nebude ještě pár let potřebovat a větší displej se dítěti hodí. Pořídili jsme levný tablet, sedmipalcový displej, Android ICS, cena do dvou tisíc (nebudeme riskovat nic drahého, dokud si nebudeme jisti, že se k tomu dcera bude chovat slušně). Na náročné hry by to nebylo, ale ty dětské klikačky na tom jedou v pohodě. Displej reaguje dobře, dětský launcher Kids Place se stará o to, aby se dcera nedostala na Play Store ani do žádných Settings. Po týdnu každodenního provozu mohu konstatovat, že to nebyla špatná volba. Jedou na tom obstojně i videa, takže tablet poslouží i při cestách autem – připevníme ho na opěrku hlavy spolujezdce a dcera bude mít v autě televizi se svými oblíbenými pořady.
- Obchod Play Kids Place - Parental Control
Co dodat závěrem? Tříleté dítě je podle mě zcela připraveno na používání smartphonu/tabletu. Dětský launcher to usnadní jemu (snadnost používání) i vám (nic nezničí a hlavně neobjedná nic placeného). S těmi správnými aplikacemi se pobaví i poučí. Dítě v tomto věku nasává znalosti a vědomosti a díky tabletu to půjde skoro samo. A řekl bych, že finanční investice není příliš velká, vzhledem k efektu, jaký to bude mít. Jako rodič získáte navíc spoustu klidu. A přitom dítě není odložené, jako je to v případě televize. Tablet je interaktivní, s dítětem mluví, učí ho, chválí, upozorňuje na chyby, zkrátka působí jako vzdělávací pomocník.
A já si jdu pustit Výukové kartičky a jdu se doučit tu olši, abych doma nebyl za blbce.