Nextbit Robin – vzhůru do oblak recenze

Mnozí z vás o něm již jistě slyšeli a mnozí z vás také nemusí tušit, o co přesně se jedná. Jmenuje se Robin, vyrobila ho společnost Nextbit ze San Francisca a právem nese označení „cloudový smartphone“. Nextbit je sice velmi mladá společnost a Robin je jejich prvním výtvorem, není se však čeho obávat, jelikož firmu založili bývalí inženýři z Googlu, kteří se podíleli na vývoji samotného Androidu. O design se pak stará Scott Croyle, který přešel z HTC a na svědomí má modely jako HTC Evo, Incredible, One M7 a One M8.

Trojice Tom Moss, Mike Chan a Scott Croyle se rozhodla založit Nextbit za účelem vytvoření opravdového cloudového telefonu, který bude dobře fungovat, dobře vypadat a bude tak trochu vystupovat z řady. Osobně si myslím, že se jim vše povedlo na jedničku, i když pár chybiček jejich vysněný Robin má.

BALENÍ

O tom, že firma k telefonům přistupuje trochu jinak, se lze přesvědčit už při otevírání balení. Místo nudného kvádru dostanete plochou a poměrně velkou krabičku, po jejímž otevření na vás čeká nahoře samotný Robin, pod ním je pak smotaný USB Type C kabel a ještě zde nalezneme sponku pro otevření šuplíku na SIM kartu.

Kromě sluchátek byste zde marně hledali i adaptér do zásuvky, jelikož výrobce spoléhá na to, že každý již přeci doma nějakou tu přebytečnou nabíječku máme. Pokud byste však adaptér nutně potřeboval, lze jej za pár drobných objednat spolu s telefonem. Základem balení však není.

DESIGN A KONSTRUKCE

Telefon se takřka v ničem nedrží zajetých kolejí a ani design není výjimkou. V dnešní době je trendem zaoblování, zakulacování, ohýbání a spousta dalších designových inovací. Nextbit na to šel opačně a vytvořil doslova kvádr. To není nic, co by telefonu nějakým způsobem ubíralo na přitažlivosti, ale naopak. Kdekoliv telefon vytáhnete z kapsy, tak upoutá díky svému atypickému designu pozornost.

Vpředu jsou kolem displeje výrazné rámečky, netradiční je také provedení horních a spodních plastových brad, které mají zepředu každá mřížku s reproduktorem. V té vrchní jsou pak ještě senzory a kamerka. Na zadní straně se nachází fotoaparát s přisvětlovací LED diodou, pod ním je logo výrobce (mráček) a hned u něj čtyři kontrolky, které slouží k signalizaci probíhajícího nahrávání do cloudu. Více o tom však v samostatné kapitole.

Konektor USB-C je umístěn na okraji spodní hrany, spolu s notifikační diodou, kterou by zde hledal jen málokdo. Konektor na sluchátka se usídlil na vrchní hraně. Pravý bok patří barevnému odemykacímu tlačítku a šuplíku se SIM kartou. Na tlačítku je pak zajímavá jeho poloha, jelikož není vystouplé, ale nachází se na stejné úrovni jako celý rámeček.

To občas může ubírat na komfortu odemykání, ale po krátkém čase si zvyknete. V tlačítku je mimo jiné zakomponována i čtečka otisků prstů, která funguje na jedničku a neměl jsem s ní sebemenší problém. Hlasitost se ovládá malými kulatými tlačítky na levém boku.

Ačkoliv se může design zdát mnoha lidem ošklivý a nepovedený, já mám na něj zcela opačný názor. Díky nápaditosti a extravaganci jsem si jej velmi rychle oblíbil. Rovněž povedené je konstrukční zpracování, i přes to, že je celý telefon z plastu, nikde nic nevrže vše pevně drží tam, kde má.

HARDWARE A VÝKON

Výkonově na tom telefon také překvapivě není špatně, v jeho útrobách pracuje Snapdragon 808 a disponuje 3 GB operační paměti. Tato sestava by měla zaručovat dostatečný výkon pro většinu práce s telefonem, ať už jde o aplikace nebo hry. V AnTuTu si Robin vybojoval 71073 bodů, což není špatný výsledek.

Daný hardware opravdu pracuje, jak má, a neměl jsem sebemenší problém s jakoukoliv hrou, vše fungovalo plynule dle očekávání. Jedinou výtku bych však měl k zahřívání telefonu v oblasti zad. Nejen při delším hraní, ale i při obyčejném procházení internetu jsem měl pocit, že teplotně je na tom telefon trochu hůře než jiná zařízení. Těžko určit příčinu zahřívání, každopádně vyskytuje se zde tento problém a je třeba s ním počítat, pokud se třeba rozhodnete k zakoupení telefonu.

Dále lze z výbavy zmínit 32GB úložiště, které je vzhledem k dodávanému cloudovému řešení více než dostačující. Potěší také NFC či podpora všech místních LTE frekvencí. Trochu mě zklamala kvalita reproduktorů. Ty sice vypadají dobře po designové stránce, ovšem po té zvukové je to značně horší. Skoro nejsou znatelné basy, i při nízkých úrovních hlasitosti je pak patrný šum a plechové tóny. Nakonec jsem tedy zůstal výhradně u sluchátek, jelikož zvuk z reproduktorů není dostačující ani pro doprovodnou hudbu u her.

SYSTÉM

Telefon běží v podstatě na čistém Androidu 6.0 Marshmallow, výrobce provedl jen několik málo změn, které se většinou týkají právě zálohování a synchronizace s cloudem. Občas jsem měl pocit, že systém běží trochu pomaleji než by měl, ale to je zřejmě způsobeno dlouhými animačními přechody, například mezi obrazovkami, nebo při stahování notifikační lišty.

V systému je použit speciální launcher od výrobce, který se nazývá Nextbit Home, po prvním zapnutí telefonu vás krátký průvodce ve třech krocích provede jeho základy.

Všechny aplikace se řadí na hlavní obrazovky, a to i přes to, že jsou v telefonu hned tři menu s aplikacemi. Každé však skrývá něco trochu jiného. V jednom jsou abecedně seřazené veškeré aplikace, to druhé obsahuje seznam aplikací, které jsou momentálně zazálohované, a ve třetím jsou aplikace, kterým jste nastavili výjimku a do cloudu se nikdy nezálohují.

Za zmínku ještě stojí widgety. Jen marně byste totiž hledali způsob, jak připnout widget na hlavní obrazovku. Pro tyto účely vymyslel Nextbit speciální obrazovky jen pro widgety, ke kterým se dostanete dlouhým podržením tlačítka pro přechod do multitaskingu. Zde již můžete s widgety pracovat, přidávat nové a odstraňovat stávající.

To by bylo k podstatnějším úpravám systému asi vše, další změny jsou spíše grafického charakteru a na funkčnost nemají vliv. Přikládám ještě několik screenshotů, které znázorňují základní prvky v systému. Většina z nich je graficky upravena dle vkusu výrobce.

PROPOJENÍ S CLOUDEM A ZÁLOHOVÁNÍ

„V českých podmínkách je ten telefon nepoužitelný, když máme tak drahá data a nízký FUP.“ Přesně s tímto tvrzením, v různých podobách, jsem se po dobu testování setkával nejčastěji. Rád bych nyní vše uvedl na pravou míru a podrobně popsal princip synchronizace s cloudem. Na uvedeném tvrzení je totiž bohužel pravdivé jen to, že je u nás mobilní datové připojení drahé a dat za tu cenu také není zrovna mnoho.

V telefonu je potřeba se kromě Google účtu přihlásit i pomocí Nextbit účtu, který zde lze rovněž vytvořit. S tímto účtem se vám na serverech výrobce vyčlení 100 GB prostor pro vaše data. V následujících podkapitolách si spojení telefonu s cloudem lépe popíšeme.

Co se zálohuje?

Zálohování fotografií na cloud zná a používá snad každý. I toto Robin umí, fotografie synchronizuje do cloudu stejně, jako každý jiný telefon. Větší důraz byl ale kladen na následnou úsporu místa v telefonu, po nahrání se totiž fotografie v telefonu zkomprimuje a zůstane zde jen ve velikosti o rozlišení displeje. Snímek v plné kvalitě se do telefonu stáhne tehdy, když potřebujete s fotografií nějakým způsobem dále pracovat. Videa se bohužel nezálohují, ale v budoucnu by se to mohlo díky aktualizaci změnit.

Kromě fotografií dokáže Robin zálohovat i aplikace. V systému pracuje algoritmus schopný rozpoznat, které aplikace jste již delší dobu nepoužili. Aby Robin šetřil interní úložiště, v případě zjištění takové aplikace ji jednoduše přesune z telefonu do cloudu. Do cloudu se nepřesouvá úplně vše, ale pouze aplikace jako taková (to, co stahujete z Obchodu Play). Veškerá data aplikace, uložené soubory, postupy ve hrách, záznamy o přihlášených uživatelích a další vedlejší soubory v telefonu zůstávají. Do cloudu se přesune jen samotná aplikace a z telefonu je následně vymazána.

Pokud tedy například delší dobu nepoužíváte Spotify, aplikace se sice na cloud uloží, ale všechny vaše offline skladby zůstávají. Po opětovném stažení aplikace se tedy nemusíte ani opět přihlašovat, stačí spustit a vše je jako před zálohováním.

V menu telefonu se nepřítomné aplikace ukáží šedivě a nelze je spustit. Pokud si přejete takovou aplikaci používat, klepnete na její ikonku, jako kdybyste ji chtěli spustit, a v ten okamžik započne její stahování zpět do telefonu.

Kdy a jak se zálohuje?

Spousta lidí si předem vytvořila chybou iluzi o tom, že telefon vám během několika dnů „sežere“ celý datový objem jen kvůli zálohování. To ale není tak úplně pravda, jelikož ve výchozím nastavení telefon zálohuje jen tehdy, pokud jste připojeni na Wi-Fi a zároveň je telefon připojen k nabíječce. Kromě datového objemu tak Robin šetří i baterii.

Pokud patříte ke skupině šťastlivců, která má neomezený datový tarif, pak je možné nastavit si zálohování i bez Wi-Fi, nutná pak není ani nabíječka a obojí se dá povolit či zakázat zvlášť.

Telefon si přes den shromažďuje do cache paměti informace o nových fotografiích a vyhodnocuje, jak používáte které aplikace. Teprve až když dorazíte domů, připojíte se na Wi-Fi a telefon dáte nabít, spustí se zálohovací proces a všechna přes den nasbíraná data se přesunou do cloudu. Průběh zálohování signalizuje čtveřice kontrolek pod logem mráčku na zádech.

O svůj FUP se tedy nemusíte obávat až do chvíle, kdy zazálohovanou aplikaci potřebujete nutně spustit mimo domov či dosah Wi-Fi. V takovém případě se po klepnutí na ikonku stáhne aplikace i přes to, že na Wi-Fi nejste. V takovéto situaci je nutné si dopředu rozmyslet, zda aplikaci opravdu potřebujete a stojí vám to za přenesená data, kterých může být mnohdy i desítky megabajtů.

Pokud však dopředu víte, že některou aplikaci nevyužíváte tak často, ale nechcete o ni přijít, jelikož je pro vás důležitá, můžete si ji připnout, čímž zakážete její zálohování. U takových aplikací nikdy nedojde k přesunutí do cloudu, a to ani v případě, že ji po stažení nikdy nespustíte. Připnutí zpracovává launcher a provede se přejetím po ikonce směrem shora dolů.

Jak se k datům v cloudu dostanu?

V případě, že byste si chtěli své zazálohované fotografie stáhnout do počítače, nastává problém, jelikož k úložišti se nelze nijak dostat. Vám přidělených 100 GB je výhradně pro využití telefonem a vy si tak na cloud nemůžete uložit například film či důležitý dokument. Do cloudu od Nextbitu má přístup pouze telefon, a to jen pro účely zálohování a opětovné přesouvání dat do telefonu.

DISPLEJ

Displej telefonu má úhlopříčku 5,2″ a rozlišení činí 1080 x 1920 pixelů. Panel je typu IPS, takže tolik nevynikne černá a ani další barevné odstíny nejsou tak živé, jako u AMOLED panelů. Celkově jsem ale s displejem neměl téměř žádný problém, pozorovací úhly jsou dobré, mřížka pixelů není okem viditelná a i s rozsahem jasu jsem byl spokojený.

Co ale trochu kazí dojem, je vysoká odrazivost a lesklost krycího skla. Při čtení na slunci je obsah hůře čitelný, jelikož sklo před displejem nadmíru odráží jak sluneční světlo, tak i okolní předměty. To značně snižuje použitelnost za slunečných dnů a pro lepší čitelnost je dobré vyhledat stín.

Co může být pro někoho problém, jsou značně širší rámečky okolo displeje. U černé varianty to možná není až tak patrné, ale černé okraje jsou opravdu velmi velké a ubírají tak cenné místo, které mohlo být využito buď větším zobrazovacím panelem, nebo mohl být telefon o tyto rozměry menší.

FOTOAPARÁT

Fotoaparát má rozlišení 13 MPx a pořizuje za dobrých světelných podmínek povedené snímky. V zahraničních recenzích jste se mohli dočíst, že je fotoaparát pomalý a nekvalitní, veškeré problémy ale byly s poslední vydanou aktualizací vyřešeny, a tak se nemusíte kvality fotografií obávat.

Fotografiím v podstatě nic nechybí, barevné podání je věrné a velmi reálné, snímky jsou ostré, nerozmazané, a dokonce ani u makro fotografií nepůsobí rozostření nepřirozeným dojmem. Při horším osvětlení trochu unikají detaily, ale stále fotky vypadají dobře.

Prostředí fotoaparátu je přehledné a jednoduché, kromě kulatého tlačítka spouště je zde ještě ukázka poslední vyfocené fotografie s možností přechodu do galerie. Oblíbil jsem si zejména manuální režim, kde lze nastavit manuální ostření, vyvážení bílé, hodnotu expozice či ISO. Nechybí přepínač HDR, možnost zapnout mřížku nebo časovač.

Po stisknutí spouště aplikaci zhruba sekundu trvá, než se graficky znázorní pořízení fotografie. Dle mého zjištění se ale jedná jen o prodlevu v odezvě a opravdu telefon pořizuje snímek již ve chvíli, kdy se spouště dotknete. Chvilku tedy trvá, než si telefon snímek uloží a je připraven na další fotografování.

BATERIE

Akumulátor má kapacitu 2680 mAh, což v případě Robina znamená necelou jednodenní výdrž. Průměrný pracovní den vydrží telefon od ranního vytažení z nabíječky bez problému do pozdních večerních hodin. Horší to je v případě, kdy trávíte na telefonu více času v kuse. V takových situacích jde hodnota baterie prudce dolů a situaci moc nezlepšuje ani již zmíněné zahřívání. Mnohdy jsem byl rád, že jsem se stihl včas vrátit k nabíječce.

Jednoho dne jsem se asi na půl hodiny zabral do nové hry, když jsem s hrůzou zjistil, že mi spotřebovala celkem dost energie. Velkou chybou bylo, že jsem při sobě neměl kabel a kvůli USB-C konektoru jsem musel s nabitím počkat až do doby, než se vrátím domů.

Stav baterie je tedy lepší si průběžně hlídat, telefon totiž i v pohotovostním režimu spotřebovává celkem dost energie, takže jsem se poučil a kabel jsem si pokaždé bral s sebou, včetně powerbanky, což se mi několikrát vyplatilo.

SHRNUTÍ A ZÁVĚR

Telefon na mě zapůsobil v mnoha ohledech velice dobrým dojmem. Jeho netradiční design je líbivý a poutá pozornost a konstrukčně je rovněž výborně zpracovaný. Hardware není nejsilnější, ale dostačuje bohatě na většinu běžné práce se smartphonem. Spokojený jsem byl také s fotoaparátem a systémem, jelikož preferuji čistý Android, případně nástavby bez větších razantních změn.

Stále si však nemohu přestat klást otázku, k čemu je zálohování vlastně v reálném žití s telefonem dobré? Zřejmě bych na pochopení a nalezení odpovědi potřeboval strávit s telefonem delší dobu, nicméně za dobu testování se mi nepodařilo zaplnit ani polovinu nabízeného interního úložiště, pokud počítám s tím, že nic není zálohováno a vše je pouze v telefonu.

Propojení s cloudem není v žádném případě špatný nápad a ani není špatně realizován, mně jen za dva týdny telefon ušetřil zhruba 3 GB místa, což bych u svého současného telefonu náramně ocenil. Když se nad tím ale zamyslím, tak účel zálohování zde zřejmě není pomáhat vám v situaci, kdy se dostanete na hranici 32 GB.

Podstata zřejmě spočívá v tom, abyste se na hranici nikdy nedostali. Průběžným zálohováním a obměňováním používaných aplikací se vám totiž neustále zaplňuje jen cloud a místa v interním úložišti je pokaždé dostatek.

Děkujeme Vojtovi Tlustému (@vojta66), který nám svůj Nextbit Robin pro účely této recenze zapůjčil.

Domů » Články » Nextbit Robin – vzhůru do oblak [recenze]

David Pilař

Student IT, softwarový tester a nadšenec do technologií všeho druhu. Ve volném čase poslouchá hudbu, fotí telefonem a rád se projede na kole.