Nový průzkum ukazuje, že dospívající s největšími psychickými problémy spoléhají na AI nástroje nejvíce. Chatboti založení na generativní AI jim však často neposkytují skutečnou pomoc. Umělá inteligence se stala běžnou součástí života mladých lidí. Vedle pomoci s domácími úkoly nebo vyhledávání informací však stále častěji slouží i jako náhrada lidské podpory. Nový průzkum společnosti Surgo Health, do kterého se zapojilo 1 340 mladých lidí ve věku 13 až 24 let, ukazuje znepokojivý trend. Nejintenzivněji využívají AI nástroje ti, kteří čelí největším emočním a sociálním problémům. A mnozí z nich nejsou s výsledkem spokojeni.
Mladí stále více vyhledávají AI k řešení psychických problémů
Výzkumníci označují tuto skupinu jako „emočně zapletené superuživatele“. Tvoří sice jen 9 % všech mladých uživatelů využívající AI, zároveň jsou však na technologiích nejvíce závislí a paradoxně i nejméně spokojení s tím, co jim nabízí. Mladí lidé, kteří zažili šikanu nebo kyberšikanu, jsou podle dat 3,6krát častěji součástí této skupiny. Zvýšenou tendenci obracet se na AI mají také ti, kteří čelí diskriminaci, nedostatku rodinné podpory nebo finančním problémům. Černošští mladí lidé využívají AI pro emoční podporu denně nebo týdně třikrát častěji než bělošští respondenti.
Důvod je zřejmý. Přístup k profesionální psychologické péči je pro mnoho mladých lidí komplikovaný, nákladný nebo společensky citlivý. Oslovit chatbota je oproti tomu jednoduché, rychlé a anonymní. Generativní nástroje jako ChatGPT nebo Claude jsou dostupné prakticky na každém telefonu či školním počítači. Nemusíte řešit zdravotní pojištění, svolení rodičů ani dlouhé čekací lhůty.
AI není klinicky testováno k psychologické podpoře
Zásadní problém však spočívá v tom, že většina mladých lidí využívá obecné AI nástroje, které nebyly navrženy jako terapeutické aplikace. Podle průzkumu se 69 % uživatelů obrací právě na tyto univerzální programy. Ty nejsou klinicky ověřené ani speciálně trénované pro poskytování psychologické podpory. Často spíše potvrzují uživatelovy myšlenky, než aby je konstruktivně řešily nebo vedly k hlubšímu zpracování emocí.
Zdroj: GPT
Jeden z respondentů popsal zkušenost slovy, že chatbot „jen opakuje to, co mu řeknu, a říká mi to, co chci slyšet“. Takový přístup může krátkodobě působit uklidňujícím dojmem, dlouhodobě však nenabízí skutečné řešení. Ještě znepokojivější je zjištění, že ve 41 % případů, kdy se mladí lidé na AI obrátili kvůli vážným psychickým potížím, jim chatbot nenavrhl vyhledat odbornou pomoc.
Přibližně polovina mladých uživatelů uvedla, že se k podpoře poskytované ze strany AI staví neutrálně nebo jsou s ní nespokojeni. Nejčastěji šlo o případy, kdy chatbot nahrazoval profesionální péči místo toho, aby ji doplňoval. Naopak mladí lidé se silnou podporou rodiny, školy či komunity využívají AI spíše pragmaticky a bez výrazných negativních dopadů na duševní zdraví.
Problém poukazuje na špatnou dostupnost lékařské péče
Zkušenosti mladých potvrzují širší kontext problému. Snižování financování a dostupnosti služeb duševního zdraví v posledních letech ztížilo mladým lidem přístup k odborné pomoci. V takové situaci je logické, že sahají po okamžitě dostupné alternativě. Chatbot je vždy po ruce, odpovídá bez prodlení a nehodnotí. Mladí lidé navíc oceňují anonymitu.
Otázkou však zůstává, zda se tím nevytváří generace, která bude nahrazovat lidské vztahy a odbornou péči technologickou náhražkou. Odborníci ze Surgo Health upozorňují, že efektivní řešení duševního zdraví mladých lidí v éře AI nemůže stát pouze na technologiích. Klíčem je investice do podpůrného prostředí, odpovědný vývoj nástrojů a jasná pravidla, která zajistí, že AI bude doplňkem, nikoli náhradou lidské péče.
Umělá inteligence může být užitečným pomocníkem. Pokud se však stane primárním zdrojem podpory pro ty nejzranitelnější, bez napojení na skutečné odborníky, hrozí, že místo řešení nabídne jen iluzi porozumění.
Zdroj: mindsitenews.org