Jistě jste zachytili kauzu uniklých lechtivých fotek různých celebrit z roku 2014, když se na imageboardu 4Chan objevily osobní fotky celé řady různých hollywoodských celebrit. Právě tato událost odstartovala u mnoha společností trend zvyšujících se investicí do kvalitního zabezpečení.
Jelikož se úniky dat v současnosti stávají stále častějšími, společnosti se proti nim musí bránit, jinak totiž čelí nevoli a odporu svých zákazníků. Velké peníze do svého zabezpečení investuje například české kasino, kde najdete přehledné recenze různých zábavních platforem, stejně jako ty nejnovější žhavé novinky ze světa showbyznysu, digitální zábavy i profesionálního gamingu.
Jak šifrování dat funguje
Online platformy fungují na bázi shromažďování a práce s elektronickými daty. Tato data musí být pomocí kryptografie zabezpečena, jinak hrozí, že se k nim dostane kdejaký začínající hacker. Stačí k tomu totiž jen trochu chytrosti a pár jednoduchých programů. Ani u šifrovaných dat není jistota, že jsou zcela v bezpečí, ale o tom až později.
V procesu šifrování se čitelná data mění v data nečitelná, čímž jsou tato chráněna před očima nepovolaných osob. Zašifrovaná data jsou totiž čitelná pouze tomu, kdo má přístup ke klíči pro jejich dešifrování. V praktickém životě se jedná o užitečnou věc, pokud vám například někdo ukradne firemní notebook, ve kterém máte citlivá data ze svého zaměstnání. Jejich únik by pro vás i vaši firmu mohl znamenat velké problémy, a právě proto lidé v těchto situacích šifrování využívají.
Data se samozřejmě nešifrují ručně – existuje na to software. Ten je na internetu běžně dostupný ve formě freeware (zdarma) i v placených verzích pro pokročilé uživatele. Zašifrovat svá citlivá data si tak může vlastně opravdu každý, kdo má k přístup k internetu. Některé z pokročilých programů na šifrování dat, jako je třeba BitLocker, jsou dokonce součástí běžných operačních systémů Windows. Určitá data tak váš systém šifruje automaticky.
Šifrování v souladu se zákonem
V dubnu roku 2016 bylo Evropskou Unií schváleno Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, kterému se po jeho anglickém akronymu říká také GDPR. Jedná se o směrnici, která má za cíl chránit citlivá data fyzických osob a upravuje také jejich volný pohyb. Nařízení se používá v celé Evropské Unii a vtipnou zajímavostí je, že společnosti Facebook a Google jsou vůbec první, které čelí žalobě pro jeho porušení.
Tato směrnice se soustředí především na firmy a podnikatele, kteří s osobními daty nějakým způsobem manipulují. Myslí se tím jejich používání, zpřístupňování, omezování, výmaz, vyhledávání, šíření, pozměňování nebo srovnávání. Nezáleží na tom, jestli s osobními daty společnosti pracují manuálně nebo prostřednictvím automatických systémů – pravidla a nařízení platí v obou případech.
Mezi osobní data patří například vaše jméno, adresa či datum narození, šifrované údaje jako je třeba vaše IP adresa, obrázky a zvukové záznamy, neveřejné údaje poskytovatelů služeb a obchodních partnerů nebo údaje využívané pro marketing (např. marketingové databáze, seznamy kontaktů či zákazníků atd.).
Účelem Obecného nařízení o ochraně osobních údajů je ochrana soukromí všech lidí. V praxi to tudíž znamená, že žádná společnost nesmí zpracovávat vaše osobní data, pokud jí k tomu nedáte svůj vlastní souhlas. Platí to i v případě, že by tato společnost vaše data chtěla s někým sdílet. Předcházející směrnice o osobních údajích takto vůbec nefungovala – společnosti si mohly vaše údaje mezi sebou zpracovávat a sdílet, jak chtěly.
Bezpečnost online plateb
Bezpečnost všech dat je veledůležitá především u platforem, které manipulují s penězi. Bavíme se zde o poskytovatelích služeb nebo internetových obchodech, které jsou dnes velmi populární. Tyto platformy totiž manipulují s osobními i platebními údaji všech lidí, kteří je využívají. V případě platformy Bankonbet casino se nemusíte ničeho bát, jelikož zde jsou vaše údaje bezpečně chráněny, ale ne všechny podobné platformy nabízející digitální zábavu jsou na tom se zabezpečením tak dobře.
V bankovnictví došlo během posledních dvaceti let k neskutečnému technologickému pokroku. Na bezkontaktní platby kartou či platby pomocí virtuální karty v telefonu jste si možná již zvykli, ale není to tak dávno, kdy se při placení kartou musely ručně podepisovat všechny účtenky. Technologie nám v mnoha směrech usnadňují život, ale nesou s sebou také určitá rizika, jelikož k nim mají přístup i lidé s nekalými úmysly.
Všechny internetové transakce musí být zabezpečeny – platí zde výše uvedená metoda šifrování, kdy odeslaná data může dešifrovat pouze uživatel s relevantním klíčem. Dobrým indikátorem bezpečnosti dané platformy je, že v řádku její adresy bude místo http:// po písmenku p ještě s, tedy https://. Tyto platformy se vyznačují také symbolem zámku, který symbolizuje, že jsou vaše data chráněna.
Jedná se o protokol SSL, který se používá od roku 1995 a byl vůbec prvním způsobem zabezpečení komunikace na internetu. Data jsou tímto protokolem chráněna před přístupem neoprávněných osob.
Internet se rychle mění
Již dávno za námi jsou doby, kdy jste si mohli při registraci účtu na jakékoliv platformě na internetu opravdu vybrat takové heslo, jaké jste sami chtěli. Téměř každá platforma nyní po svých uživatelích při registraci požaduje vytvoření silného hesla, které je těžké na prolomení. Silné heslo musí například obsahovat velké a malé písmeno, číslo a speciální znak či symbol.
Dále je velmi časté používání takzvaného dvoufázového ověření, které je dalším krokem směrem k bezpečnému internetu. Dvoufázové ověření znamená, že před zpřístupněním dat, přihlášením se nebo potvrzením transakce musíte ověřit svou identitu hned dvěma různými způsoby (například prostřednictvím e-mailové adresy a telefonního čísla).
Tato opatření jdou ruku v ruce se šifrováním a slouží k vašemu vlastnímu bezpečí před útoky hackerů. Pokud po vás tedy nějaká stránka na internetu vyžaduje silné heslo nebo dvoufázové ověření, nelekejte se. Dělají to totiž pro vás a pro bezpečnost vašich citlivých údajů.