Pokrytí mobilním signálem v tunelech představuje pro operátory značnou technologickou výzvu. Za redakci Dotekománie jsem měl možnost se podívat, jak takovou situaci řeší O2 ve Strahovském tunelu v Praze.
1. budova velína, 2. kryt šachty na nasávání vzduchu, 3. odvětrávací šachta
Kromě ukázky samotného provedení mobilní techniky v tunelu jsem měl možnost se podívat i do největšího protiatomového krytu v Praze, který má desítky pater a pojme až 15 000 lidí. Jedná se o sofistikovaný komplex, který ochrání obyvatelstvo v případě jaderné války. Prostředí krytu je plně izolované od venkovního prostoru a má vlastní systém filtrace vzduchu. Impozantní prostor pro nasávání vzduchu, který je veden do filtrů, je první částí, která vás přivítá před sestupem do hloubky spletitých chodeb krytu. Provoz a údržba tunelu vyžadují nepřetržitou pozornost. Šest pracovníků, dva na velíně a čtyři technici, zajišťuje nepřetržitý provoz 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Důležitou součástí údržby je i pravidelné odvětrávání tunelu, které probíhá ráno a večer po dobu jedné hodiny pomocí velkých turbín. Veliké turbíny se zapínají i v případě potřeby, jako odvětrávání kouře, jinak tunel zvládá odvětrávání samostatně.
1. vstup do větrací šachty, 2. pohled na filtry v nasávací šachtě, 3. filtry z blízka, 4. filtry z druhé strany, 5. a 6. odvětrávací turbíny
Zajímavostí krytu civilní ochrany je, že i když v něm vedou vedou kilometry dlouhé kabely pro zprostředkování mobilního signálu, tak ven se nedovoláte. Signál je dostupný na velíně, ve větracích šachtách, ale jak začnete sestupovat níže, je se signálem konec. Jediný kontakt se světem je jen skrze několik starých dobrých telefonů pevné linky, které vás spojí s velínem. Moc jich však v kilometrech a kilometrech chodeb není.
Jediné prostředky pro možnost komunikace z prostředí krytu.
Netypická BTS s kilometry kabeláže
Prohlídka vedená Bořkem Pracným z CETINu začala na velíně, odkud se monitorují všechny pražské tunely. Zde se nachází baseband jednotky a rádio s anténou pro pokrytí samotného velína. Signál z baseband jednotky putuje několik kilometrů tlustou kabeláží do hlavní jednotky (master unit) a odtud už jen pár metrů do digitálních buněk (digi buňky) a následně už jen kousek do antén rozmístěných v tunelu.
1. optický rozvaděč, 2. a 3. baseband jednotka ve velíně tunelu (konkrétně jednotka mikrovlnné konektivity a router), 4. rádio pro potřeby velína o 1 800 a 2 100 MHz, 5. průvodce Bořek Pracný z Cetin před vstupem k digi buňkám na dně krytu u samotného tunelu
Baseband komunikuje s digi buňkami přes optické kabely s impozantními parametry. Propustnost dosahuje až 25 Gb/s, přičemž každý kabel obsahuje 24 optických vláken. Celkem je použito 9 takových kabelů. Pro srovnání, na pražském okruhu je nejdelší optický kabel dlouhý 6 km, zatímco v tunelech dosahuje délky 3 km. Abychom se dostali dolů k digi buňkám, museli jsme sejít desítky pater po různých schodech, sjet 16 pater výtahem, sejít a vyjít několik dalších pater a následně slézt 25 metrů dolů po žebřících. Cestou jsme měli možnost nahlédnout na další zajímavosti v krytu civilní ochrany. Samotná rozvodná stanice se nachází asi 100 metrů pod povrchem.
Ukázka vedení kabeláže v krytu u Strahovského krytu civilní ochrany z horní části u samotného velína směrem dolů k tunelu.
Ve Strahovském tunelu se používá pro šíření signálu anténa Cateain z dob Eurotelu. Na stropě tunelu jsou celkem čtyři, vždy dvě v obou směrech provozu, signál šíří zády k sobě. Mobilní síť disponuje frekvencemi 800 MHz, 900 MHz, 1800 MHz a 2100 MHz. Rádio je umístěno blízko u antény, aby se minimalizoval útlum signálu. Pro spojení signálů do antény se nyní využívá v digi buňkách combiner, který nahradil dříve používaný coupler. Od roku 2021 je v tunelu dostupné i 5G připojení.
Rádia (master unit) o frekvencích 800 a 900 a druhé o 1800 a 2100 RF combiner a systémy dohledu a přenosu alarmů. Snímky pokračují záběrem na digi buňky s optickými kabely a následným převodem do antén v tunelu. Následuje pohled na celou rozvodovou skříň i se záložním zdrojem. Album je zakončeno snímkem s pohledem na provoz v tunelu a umístěním antén na stropě.
Využití antén je efektivnější řešení než vyzařovací kabel, ten je například vhodný do metra. Tento kabel funguje sám o sobě jako anténa, obsahuje průsaky v podobě elips pro rovnoměrné šíření signálu a je speciálně tvarovaný pro minimalizaci ztrát.
Instalace a údržba zařízení v tunelu představuje fyzicky náročnou práci. Technici musí překonávat dlouhé chodby, někdy široké pro auto, někdy úzké jen pro jednoho člověka, šplhat přes 20 metrů po úzkých žebřících a přenášet těžké, někdy i desítky kilogramů vážící, vybavení. O2 plánuje postupnou modernizaci systémů v tunelech pro zajištění vyšší efektivity a stability sítě. Připravuje se nová síť, která propojí Strahovský tunel s tunely Blanka a Mrázovka. Všechny antény budou napájeny z jedné BTS (základnové stanice).
Ukázka spletitosti chodeb, dlouhých prostor pro umístění obyvatelstva, složité mechanismy pro otevírání dveří, těžké protiatomové dveře a dekontaminační místnost. Následuje ukázka žebříků, které jsou jedinou cestou k digi buňkám. Ukázka vedení kabeláže po chodbách a další hermeticky uzavřené těžké dveře.
Strahovský tunel, který byl pokryt mobilním signál přímo při jeho spuštění 2. prosince 1997, nabídl zajímavou exkurzí, jak se řeší mobilní signál na ne zcela typických místech. V letošním roce se má Strahovský tunel dočkat další frekvence 700 MHz pro zlepšení 5G signálu. Uvidíme, zda s tím přijde na řadu i obměna přes dvě generace nejstarších, leč stále plně funkčních, součástí celého systému, tedy antén.