Každý tuhle situaci zná, koupíte si smartphone, který má předinstalovaný systém a nejste s ním spokojeni. Je pomalý, nemá některé funkce nebo má neodstranitelné aplikace od výrobce. Toto téma se bude týkat hlavně zařízení na platformě Android.
Telefony s Windows Phone nebo iOS nemají zatím komunitu a prostředky pro obsáhlé modifikace, protože se jedná o uzavřené systémy na předem definovaný hardware. Android jakožto open source si může každý vývojář nebo kdokoliv přizpůsobit k obrazu svému a přesvědčit se můžete na největším fóru věnujícímu se úpravám chytrých telefonů a tabletů – XDA Developers.
Název XDA není nikde oficiálně vysvětlen, ale podle mého jej založila komunita jednoho z prvních chytrých telefonů, kterým je právě XDA. Do úpravy systému se může pustit každý, ale bez znalostí systému a programování velký pokrok neuděláte. Proto je daleko jednodušší sáhnout po nějaké finální ROM, jak se hotovému balíku se systémem nesprávně nadává. Ty se na XDA jen hemží pro širokou škálu zařízení a je málo pravděpodobné, že tam o nějakém telefonu není zmínka.
Samotné začátky byly těžké a na druhou stranu jednoduché zároveň. V raných verzích systému Android nebyl problém tzv. telefon „rootnout“, neboli získat administrátorská práva, která jsou nutná k dalším krokům. Tento zásah do systému je nutný kvůli úpravám v kořenovém adresáři, do kterého není za normálních okolností přístup. Většinou se spustí skript přes vývojářské prostředí, který využije skuliny v oficiálním systému.
Jakmile se vám root podaří, máte vrátka k alternativním ROM otevřené. Pak již stačilo nahrát CWM (ClockWorkMod), což je utilita podobná BIOSu spouštějící se před hlavním systémem umožňujícím spravovat ROM, tedy takový ROM manager. Mezi jeho jednoduché úkony patří úplné zálohování systému, podobné bitové kopii u systému Windows nebo nahrání jiného, což je ten hlavní krok. Poslední verze tohoto manageru má spoustu funkcí navíc a vyjmenovávat je nepodstatné.
Instalace nové ROM je pak velice snadná. Zbývá jen restart a doufat, že se stažená ROM chytne, protože nemusí fungovat na totožném zařízení, což je Achillova pata takových zásahů, které jsou pokus omyl. V nejhorším případě může nastat bootloop, tedy systém nenajede a zůstane na nekonečné animaci při startu. To se mi stalo hodněkrát, pomůže buď jiná verze ROM, třeba starší, nebo zkusit úplně jinou a opakovat předchozí kroky v CWM.
Pokud se nezdaří, vrátíte se k oficiálnímu softwaru od výrobce, který je dobré si před jeho výměnou zálohovat a ten krok je pokaždé doporučován při jakékoliv změně. Některé ROM byly podmíněné výměnou jádra, kernelu, které obsahuje nejrůznější úpravy jako možnost taktování procesoru.
Člověk může měnit frekvenci a napětí pro zvýšení výkonu na úkor snížení výdrže. Nejhorší, co se vám může stát s telefonem za 16 000, je udělat z telefonu blbou cihlu, které se odborně mezi komunitou říká brick. Ten se mi také podařil a je to situace, kdy telefon nenastartuje ani do CWM a pouze bliká červená informační dioda, pokud ji telefon má. Tento problém se dá dnes již také vyřešit pomocí různých počítačových softwarů, ale pokud vám přestane fungovat USB, máte opravdovou smůlu natřetí.
Jak se Android vyvíjel, tak samotní výrobci mobilních telefonů chtějí těmto úpravám zabránit a mají k tomu své důvody. Když člověk pošle takto upravený telefon na reklamaci s tím, že mu aplikace padají nebo tamto nefunguje, svěřený servis moc toho nezmůže.
Zaujali tedy takové postavení, že přidali do reklamačních podmínek uznání reklamace pouze s oficiálním softwarem od výrobce. Další jejich pojistka, aby zabránili těmto modifikacím, je zamčení bootloaderu, které zabraňuje přehrání jejich ROM a změnu kernelu, ovšem je tu velké ALE.
(srovnání výkonu před a po změně ROM)
Postup rootování zůstává stejný jako v předchozím případě bez nutnosti mít odemčený bootloader. Většina výrobců nabízí postup k jeho odemčení na oficiálních stránkách pod chytrou podmínkou, že jste si vědomi, že přijdete o záruku. Pokud odkývnete, dostane postup odemknutí po zadání speciálního kódu. Jiný postup je odemčení bootloaderu přes aplikaci od výrobce.
Nic však není ztraceno, existují metody, jak vše navrátit do původního stavu, takže cesta k modifikacím je stále otevřená s vidinou možné reklamace. Z vlastní zkušenosti vím, že Asus má odemknutí vašeho zařízení zaznamenáno a zatím není cesta, jak jej obejít, takže opět individuální pravidlo podle výrobce. U některých zařízení není pro výměnu ROM založené na oficiálním systému otevřený bootloader podmínkou.
Důvod, proč jsem se rozhodl tento článek napsat, je úvaha, zda vlastně výrobci mají právo uživateli telefonu diktovat, jaký systém mají používat. Když se podíváme na situaci kolem počítačů, kterým se smartphony mílovými kroky blíží, koupě hardwaru nebo rovnou celého stroje vám nevnucuje konkrétní systém, ale dává možnost osobního výběru mezi Windows, Linux distribucí nebo OS X, přičemž záruka na hardware bude platit pořád stejně. Podobná situace by měla být zdánlivě u smartphonů, jelikož si kupujete hardware a systém je pouze upraven výrobcem, a pokud vám nevyhovuje, měli byste mít možnost vyzkoušet jiný bez vlivu na záruku hardwaru.
Přeci jen software, který od Google používají, je volně šiřitelný a platí pouze za aplikační balíčky. To, že si systém upravují do svého kabátku a přidávají vlastní aplikace, je jejich věc, která je mnohdy na škodu. Přesto někteří zákazníci podmínky nerespektují a posílají na reklamace telefony se softwarovými závadami, které nejsou zaviněny výrobcem, ale neoficiálních ROM.
Takže z toho plyne ponaučení, že telefon reklamovat pouze s oficiálním softwarem od výrobce. Pokud se pokazí nějaká HW součástka, která znemožňuje zapnutí telefonu nebo jeho používání a máte nainstalovanou jinou ROM, reklamace bude uznána, protože ani servis nebude moci něco takového zjistit.
Uživatel má mít právo vybrat si systém, zvláště pokud software výrobce obsahuje chyby, nevyhovuje uživateli nebo skončila jeho podpora. Někteří se snaží zákazníkovi vyjít vstříc přes dual boot (dva uložené operační systémy současně), ale jde jen o malý výčet telefonů. Takže pokud vám nevyhovuje stávající systém Android, zkuste nějakou jinou ROM nebo vyzkoušejte něco úplně jiného – FireFox, Sailfish, Ubuntu, ale platí upozornění, že není zajištěna správná funkčnost nebo daný systém ještě nemusí být dokončen podle představ autora.
Taková skupina CyanogenMod má vlastní vývojová stádia – Stable, Release Candidate, M-series a Nightlies. Vždy si nemusíte polepšit, takže opravdu si nastudujte co nejvíce reakcí k systému, který se chystáte použít. Jak tenhle nešvar výrobců a operačních systémů vyřešit? Dát zákazníkovi na výběr, což znamená při prvním zapnutí telefonu nabídnout oficiální systém výrobce uložený v telefonu, nebo možnost instalace vlastního.
Potěšilo by mě odstranění bootloaderu a přidání root správce. Kdo chce, tak se přes bootloader stejně dostane, a kdo používá root, má k tomu své důvody. Nemyslím si, že by běžní uživatelé o tyto featurky se zájmem zavadili. Doufám, že si to vezme nějaký výrobce chytrých zařízení k srdci. Mnoho lidí ani netuší, že nejsou správci, čili admini svého zařízení, které si kupují, a to je na čase změnit.