Huawei P9 – elegantní top model recenze

Dnes se podíváme na velice očekávaný top model, a to Huawei P9. Tato novinka se v České republice dá již od 8. 4. předobjednat a my se nyní vrhneme na její podrobné zhodnocení, respektive na její bílostříbrnou variaci s úložištěm 32 GB a 3GB operační pamětí.

Balení

Telefon se nám do redakce dostal v elegantní úzké krabičce. Po sundání fólie a otevření víka krabičky se dostáváme hned na samotný telefon, který je olepen fólií s vysvětlivkami slotů. Po vyjmutí přihrádky telefonu, se dostáváme na tři menší krabičky. V první se nachází napájecí kabel, respektive USB typu C, a špuntová sluchátka, v druhé nalezneme napájecí adaptér a v poslední a zároveň největší se dostaneme na brožurky a sponku pro otevření šuplíku.

Sluchátka, která jsou přibalena v balení, jsou pěkně zpracovaná, dobře sednou do ucha a zvuk je vcelku kvalitní. Ani při vyšší zátěži ve výškách nebo basech nedochází k razantnímu zkreslení zvuku.

Celé zpracování krabičky je velice elegantní a již na první pohled je viditelné, že se nejedná o obyčejný telefon, ale o top model pro tento rok od společnosti Huawei.

Design a konstrukce

Nyní se podíváme na konstrukci a celé zpracování, které již na uniklých fotografiích vypadalo velice působivě. Na čelní straně je telefon osazen 5,2″ displejem, nad ním se nachází kamerka pro zachycení selfie fotografií, po její levé straně nalezneme senzory okolního světla, které opravdu plynule regulují jas displeje. V horní části nalezneme reproduktor. Ve spodní části předního panelu se nachází již jen logo společnosti Huawei. Hrany celé čelní strany jsou zlehka zaobleny a díky tomu telefon perfektně padne do rukou, jen právě na přechodu hran telefon lehce drhne, ale to je opravdu detail, který se dá přehlédnout.

Po otočení telefonu se v horní části nachází dvě kamery od společnosti Leica s rozlišením 12 + 12 MPx, senzory laserového ostření a LED diody. Velikou pochvalu má ode mě společnost Huawei za vsazení fotoaparátů pod krycí sklo, a tím pádem čočky nijak nepřerušují vrstvu telefonu. Pod fotoaparáty nalezneme čtečku otisků prstů, která je opravdu citlivá a přesná. K odemčení zařízení dochází téměř ihned, a proto jsem se snad nikdy neuchýlil k odemknutí telefonu pomocí gesta. Na zadní straně se pak nachází ve spodní části logo společnosti, modelové označení telefon a anténní předěly, které díky rozvržení nekazí nijak celý vzhled telefonu.

Pravá hrana telefonu je osazena tlačítky pro regulaci hlasitosti a uzamčení telefonu, které je hrubě strukturováno a díky tomu jej velice rychle a intuitivně nahmatáte i v úplné tmě. Obě dvě tlačítka nemají nijak velikou vůli a tím pádem nedochází k žádnému kývání či cvakání. Na levé straně nalezne šuplík pro nanoSIM kartu a microSD kartu (až 128 GB). Všechny konektory byly umístěny na spodní hraně telefonu, nachází se zde 3,5 mm jack pro připojení sluchátek, USB typu C, mikrofon a hlavní reproduktor.

Celé designové zpracování je opravdu vypiplané do detailů a na první pohled je viditelné, že se jedná o vlajkovou loď z prémiových materiálů a plastové jsou jen anténní předěly, konstrukce telefonu všude drží, nevrže. Jen dva menší detaily by se zde našly – zlehka dřou přechody mezi sklem a kovem po stranách telefonu, a pokud více zatlačíte ve středu telefonu, na zadní straně dojde k minimálnímu prohnutí, kterého si běžný uživatel všimne jen výjimečně.

Hardware a specifikace

V kapitole Hardware a specifikace se podíváme pod opravdu slušivý design na samotný výkon telefonu. Uvnitř tepe osmijádrový procesor HiSilicon Kirin 955 rozdělený na dva čtyřjádrové celky, a to Cortex-A72 o taktu 2,5 Ghz a Cortex-A53 o taktu 1,8 Ghz, pro grafické účely byl tento model vybaven grafickým čipem Mali-T880 MP4. Tuto konfiguraci doplňují 3GB operační paměti a úložiště o velikosti 32 GB s možností rozšíření až o 128 GB pomocí microSD karty.

Huawei P9 se prodává ještě ve variaci s úložištěm o velikosti 64 GB a 4GB operační paměti, ale tento model nám k testování nebyl k dispozici. Jak už bývá zvykem, i tento telefon jsme podrobili benchmarku od AnTuTu a námi testovaná variace dosáhla na výsledné skóre  93 131 a telefon se v žebříčku usadil pod iPhonem 6S.

Telefon po celou dobu testování běžel plynule, a o výkon jsem neměl nouzi a díky 3 GB operační paměti jsem se nemusel ani starat o otevřené aplikace, které jsem vypínal jen výjimečně. K výkonu patří zvýšená teplota procesoru, samozřejmě při větší zátěži jsem pocítil zvýšení celkové teploty zařízení, která se díky kovové konstrukci rozložila na celou plochu zařízení, ale nikdy nebyla nijak nepříjemná, že by se telefon nedal požívat.

Celá konfigurace mě mile překvapila a opravdu jsem neměl s hardwarem telefonu žádný problém, výkon byl dostačující na veškerou mou činnost, úložiště 32 GB je v době cloudových úložišť zcela dostačující a po stránce konektivity také nezklamal, jelikož disponuje všemi evropskými frekvencemi LTE a duální wifi 802.11 a/b/g/n/ac (2,4 a 5 GHz).

Specifikace testovaného Huawei P9:

• Procesor: osmijádrový, HiSilicon Kirin 955, 64bit
• Grafický čip: Mali-T880 MP4
• RAM: 3GB
• Úložiště: 32GB s možností rozšíření až o 128 GB
• Displej: 5,2″ IPS-NEO displej s rozlišením 1 920 x 1 080 (FullHD)
• Fotoaparát:
  • Hlavní: duální 12 + 12Mpix, f/2,2
  • Přední: 8 Mpix, f/2,4
• Rozměry: 145 x 70,9 x 7 mm
• Váha: 144 gramů
• Baterie: 3 000 mAh
• Operační systém: Android 6.0(Marshmallow) s nástavbou Emui 4.1
• Konektivita: USB typu C, wifi 802.11 a/b/g/n/ac (2,4 a 5 GHz), LTE, NFC, Bluetooth 4.2, GPS

Společnost Huawei svůj model rozdělila ještě na dva pod modely, a to EVA-L09, který podporuje všechny lokální frekvence LTE a disponuje NFC (tento model jsme testovali), ale pak je zde model EVA-L19, který je Dual SIM,  nepodporuje LTE o frekvenci 900 MHz (band 8) a v neposlední řadě přišel o NFC.

Software

Po softwarové stránce byl telefon vybaven Androidem ve verzi 6.0 (Marshmallow) s celkem razantní nástavbou Emui 4.1. Nástavba od základu mění design celého Androidu, odstraňuje menu a všechny ikony tedy máte na plochách, popřípadě složkách. I design ikon je upravený, zakulacený, u některých se doplňuje barvou, tuto úpravu ikon v základním nastavení bohužel nevypnete, ale pokud by to byl opravdu velký problém, tak se dá sehnat téma, které vrátí ikony zpět do normálu.

Systém také nabízí možnost změny vizáže pomocí takzvaných motivů, v telefonu se nachází 6 předinstalovaných témat přímo od společnosti Huawei nebo si můžete stáhnout motivy od výrobců třetích stran. Další razantní úpravou je notifikační lišta, která je stejně jako u iOS rozdělena na dvě části, a to část s oznámením a část obsahující přepínače wifi, bluetooth a podobně. V neposlední řadě se vývojáři nástavby Emui inspirovali při tvorbě vyhledávací lišty, kterou vyvoláte při přejetí dolů, tato lišta vyhledává jak v telefonu, tak třeba i v Google drive.

Celý systém během užívání běžel plynule a nedocházelo zde k žádným záškubům či pádům aplikací. Od minulé verze také byly opraveny chyby v notifikacích, se kterými se setkal kolega u starší verze Emui.

Co se týče předinstalovaných aplikací v telefonu, tak s těmi to výrobce nijak nepřehnal, mezi nimi nalezneme standardní aplikace od Googlu a poté už jen WPS Office a EyeEm, dále pak byl telefonem vybaven aplikacemi, které rozšiřují samotný systém, jako například aplikace správa telefonu. V této aplikaci se nachází možnost optimalizace systému, baterie nebo filtr obtěžovaní.

Během recenzování se mi hodila ještě jedna vychytávka, a to zachycení snímku obrazovky pomocí poklepání kloubem na obrazovku telefonu. Tato funkce má i rozšíření v podobě možnosti zachytit video sekvenci obrazovky pomocí poklepání dvěma klouby nebo vyfocení jen některé části pomocí zakroužkování dané oblasti kloubem.

Celkově hodnotím software kladně, je rychlý, plynulý a rozdělení menu je jednoduché a nedělalo mi sebemenší problém cokoli v nastavení najít. Pokud jste fanouškem čistého Androidu, tak vás tato nástavba zklame, protože opravdu upravuje, na co přijde, ale pokud by vám vadila pouze absence menu, tak to lze vyřešit nainstalováním alternativního launcheru.

Na některé úpravy, které jsem nezmínil, se můžete podívat na obrazcích níže:

Fotoaparát

Kapitola Fotoaparát je u top modelů velice probíraná a ne každému výrobci se v této kapitole zadaří, u Huawei P9 byly zvoleny za hlavní fotoaparát dva senzory o rozlišení 12 + 12 Mpix. Na nich také spolupracovala společnost Leica. Ačkoli každý z čipů má 12 Mpix, výsledné rozlišení při poměru 4:3 je 12 Mpix. Jeden ze senzorů standardně zachycuje RGB barvy a druhý je monochromatický.

Fotografie z telefonu jsou ostré i za špatného osvětlení, jen v noci dochází k zvýšení digitálního šumu v pozadí. Velice povedené je barevné podání fotografií, které je opravdu věrné. Jelikož jeden ze dvou senzorů je pouze monochromatický, tak máte možnost přepnout do módu, kdy funguje pouze senzor monochromatický a výrobce se chlubí, že fotografie vyfocené na tento mód jsou razantně kvalitnější, než když použijete filtr. Ano, fotky jsou o něco kvalitnější, než když použijete filtr, ale není to nijak závratné.

Porovnání klasického RGB podání a monochromatického podání.

Zachycovat video můžete v rozlišení 1 080 p (FullHD) z 30 fps, což je na top model málo. U telefonu této třídy bych předpokládal natáčení ve 4K nebo alespoň 60 fps, jedinou záchranou natáčení videa je digitální stabilizace.

Přední kamerka dosahuje rozlišení 8 MPix, což je pro zachycování selfie pro různé sociální sítě, jako například snapchat, zcela dostačující a je zde i možnost zachytit také video o rozlišení 1 080 p (FullHD).

Software je velice intuitivní a přehledný, nabízí některé režimy navíc, jako je časosběrný režim, zpomalení nebo malování světlem, všechny tyto režimy jsou příjemným zpestřením, ale jejich využití je minimální.

Fotoaparáty telefonu hodnotím jako kvalitní a mile překvapily, jen záznam videa je zlehka odfláknutý, jelikož bych čekal vyšší kvalitu videa, ale vše vyrovnávají velice kvalitní fotky, na které se můžete podívat sami níže.

Displej

Nyní se vrhneme na přední stranu telefonu, respektive na zobrazovací plochu, nachází se zde 5,2″ IPS-NEO displej s rozlišením 1 920 x 1 080 pixelů, což generuje jemnost obrazu o 423 ppi. Tento displej zaujímá 72,9 % přední plochy telefonu a rámečky jsou opravdu minimální a díky zakulacení hran telefonu působí dojmem, že zde skoro žádné nejsou, displej telefonu ještě chrání před poškozením ochranné sklo Corning Gorilla Glass 4.

Pozorovací úhly jsou velice kvalitní a nedochází zde k žádnému zkreslení barev či nečitelnosti při jakémkoli úhlu pohledu, co se čitelnosti na přímém světle týče, tak i zde nebudete mít problém ani při přímém slunečním svitu a díky senzorům okolního světla dochází k plynulému přechodu jasu telefonu.

Displej hodnotím jako kvalitní a rozlišení fullHD je již standardem, otázkou je, zda bych u top modelu nevolil o něco větší rozlišení, ale samozřejmě chápu, že výrobci nechtěli zvyšovat energetické nároky, které se s větším rozlišením displeje pochopitelně stupňují.

Výdrž

Tato kapitola je pro většinu uživatelů velice podstatná a každý chce, aby jeho telefon vydržel co nejdéle. Společnost Huawei u svého top modelu zvolila nevyjímatelnou  baterii o kapacitě 3 000 mAh s podporou rychlého nabíjení, na 50 % se telefon dostane přibližně za 40 minut a baterie je plně nabita za necelé dvě hodiny od připojení.

Výdrž telefonu je na top model průměrná, a pokud jsem zařízení odpojil z napájení kolem sedmé hodiny, tak při náročnější zátěži a stálé kontrole notifikací a sociálních sítí se telefon ve večerních hodinách dostane na přibližně 10 % baterie, což alespoň pro mě je dostačující, ale nemůžu počítat s dvoudenním provozem. Pokud telefon používám méně a použiji úsporný režim, tak jsem byl schopen se dostat až k večerním hodinám příštího dne.

Největším spotřebitelem baterie je, jak už to bývá, displej zařízení a právě z tohoto důvodu v nástavbě Emui nalezneme možnost šetřit energii pomocí snížení rozlišení obrazovky z 1 920 x 1 080 pixelů na 1 280 x 720 pixelů, tento typ úspory energie vám opravdu dá přibližně půl den navíc.

Celkově výdrž telefonu hodnotím jako průměrnou na top model, já osobně jsem se nemusel uchýlit k powerbance po celou dobu testovaní ani jednou, telefon mi akorát vystačil na jednodenní použití a připojil jsem jej až kolem jedenácté hodiny večerní k nabíječce.

Závěr

Závěrem bych Huawei P9 hodnotil vcelku pozitivně, především design telefonu, již od krabičky je velice elegantní a opravdu je vidět, že držíte kvalitní mobil z prémiových materiálů. Našly by se zde jen opravdu detaily, které se dají lehce přehlédnout. Po stránce výkonu jsem byl také velice spokojen a výkonu bylo vždy dostatek. Software telefonu je sice razantně upravený nástavbou Emui ve verzi 4.1, ale ta už je také o něco propracovanější než předchozí verze, a pokud si zvyknete na tyto razantní úpravy, tak běží plynule a je zcela intuitivní.

Na fotoaparát u tohoto modelu jsem byl opravdu zvědavý, jelikož jeho představení předcházela velká reklamní podpora, foťák fotí kvalitně a řadí se tak na vrchní příčky v této kategorii, ale některé aspekty byly při představení přechváleny. Displej a výdrž telefonu jsou průměrné, ale není jim co vyčíst, jelikož jsou zcela dostačující pro běžného zákazníka. Mně osobně telefon v mnoha směrech překvapil, ale samozřejmě i v některých trochu zklamal, ale klady určitě převažují a loučení s ním bylo těžší než s jinými mobilními telefony, které jsem měl zapůjčené na recenzi.

• Odkaz na heureku

• Odkaz na heureku

Domů » Recenze » Huawei P9 – elegantní top model [recenze]

Lukáš Breburda

Student IT, fanoušek nových technologií, který se příležitostně věnuje fotografování. Aktuálně preferuje operační systém iOS, ale předtím nepohrdl žádným Android zařízením. Mezi jeho koníčky patří recenzování nových zařízení, tábor, turistika a auta.