Honor 5X - kovový fešák za slušnou cenu [recenze]

Minulý rok jsme testovali Honor 7, který přišel se zajímavým kovovým designem a byl opravdu velmi vydařený. Přesto se na něm našlo několik konstrukčních, avšak zanedbatelných nedostatků. Nedávno se nám do rukou dostal Honor 5X, který je na tom výbavou a především i cenově trochu jinak než Honor 7, spadá do střední třídy a je nástupcem modelu Honor 4X. Jedno ale má s Honorem 7 společného, a to je typ konstrukce, který je takřka totožný a překvapivě model 5X odstranil většinu ze zmíněných nedostatků, což jsem nečekal, a opravdu mě to potěšilo.

Konstrukce je ale asi to jediné, co mají telefony společného. Hardwarově se značně odlišují a každý také cílí na jinou skupinu uživatelů. V této recenzi si tedy podrobněji prohlédneme Honor 5X, od konstrukce až po software, přičemž ve většině ohledů telefon velice potěšil.

BALENÍ

V typické modré krabičce nalezneme jen nezbytnou výbavu, tedy kromě samotného telefonu zde výrobce přibalil ještě nabíječku s USB kabelem, špendlík na vysunutí šuplíku pro SIM a microSD kartu a několik brožurek.

Na rozdíl od Honoru 7 je balení obohaceno ještě o pecková sluchátka, což chválím, nejen kvůli samotné přítomnosti sluchátek již v balení, ale ani kvalita není špatná. Pravdou však je, že basy moc nevynikají a výšky už znějí trochu plechově, což je škoda.

DESIGN A KONSTRUKCE

Jak jsem již zmínil, od Honoru 7 se 5X designově příliš neliší, až na velikost a drobné detaily. Celkově je konstrukce velmi povedená a designově telefon dokáže rovněž příjemně zaujmout. V recenzi Honoru 7 jsem loni zmiňoval skřípající plastové brady, které usnadňují průchod signálu. V Honoru si zřejmě této vady také všimli, a tak u Honoru 5X umístili dolů 2 šroubky, které upevnění plastu znatelně vylepšily.

Opět si ale nemohu odpustit poznámku k rámečkům varianty s bílou čelní stranou. K názornému porovnání jsem si pro jistotu obstaral ještě černou variantu, a pokud oba telefony položíme k sobě, lze ihned zpozorovat, v čem je problém. Troufnu si totiž tvrdit, že nejsem jediný, komu vadí černý okraj displeje navazující na bílý rám. Se zhasnutou obrazovkou to ještě taková katastrofa není, ovšem pokud rozsvítíme displej, začíná být pohled na okraj poněkud nepříjemný.

Černá varianta má sice okraj také, ale vzhledem k tomu, že je černá celá přední strana, si toho nelze vůbec všimnout. Přitom by nebyl dle mého názoru tak velký problém udělat celý okraj bílý tak, aby u varianty v tomto barevném provedení nebyl tak zřetelné. Až na toto ale nemám po designové a konstrukční stránce co vytknout.

Nyní už ale k samotným prvkům telefonu. Přední stranu zabírá z velké části 5,5″ displej, pod kterým je sice asi centimetr nevyužitého místa, ale pokud by zde okraj nebyl, telefon by se podstatně hůře ovládat. Nad displejem máme 5MPx selfie kamerku a několik senzorů.

Na zádech nalezneme 13MPx fotoaparát s přisvětlovací diodou, dále pak čtečku otisků prstů a ve spodní části logo výrobce. Čtečka funguje spolehlivě, je rychlá a ve většině případů otisk rozpozná na první pokus. Kromě toho také podporuje gesta, při přejetí shora dolů vysunete notifikační lištu, kde lze dvojitým poklepáním na čtečku vymazat veškeré notifikace. Přejetím opačným směrem se lze naopak dostat do multitaskingu.

Konektor na sluchátka je umístěn na vrchní straně, spolu s druhým mikrofonem pro nahrávání zvuku u videa. Micro USB konektor je pak na spodní straně a vedle něj jsou ještě mřížky, z nichž jedna ukrývá reproduktor a druhá mikrofon.

Celkově působí konstrukce solidním dojmem, ale vzhledem k velikosti se telefon ne příliš dobře drží. Kov je rovněž poněkud kluzký, takže je potřeba dát si na toto pozor, aby telefon z ruky nevypadl.

HARDWARE A VÝKON

Telefon nabízí procesor Snapdragon 616 a operační paměť má 2 GB, což je pro chod systému i většiny her a aplikací dostačující. Je jasné, že mohl Honor sáhnout po trochu lepších komponentách, ale i se současnou výbavou je telefon schopen plynulého chodu bez větších chyb. S pádem aplikací jsem se po dobu testování nesetkal vůbec.

Samozřejmě jsem podrobil telefon i testu v AnTuTu, kde dostal hezkých 36 124 bodů. V této cenové kategorii je to slušný výsledek a celkově jsem byl s výkonem spokojený. Asphalt 8 sice na nejvyšší detaily nebude taková zábava, jako na topmodelech, ale i tak si lze hru užít.

Dále rovněž potěší plná podpora LTE, včetně místních frekvencí. Z konektivity lze dále zmínit Wi-Fi 802.11b/g/n a Bluetooth 4.1. Absence NFC pak byla jedna z věcí, která příliš nepotěšila. Sice jej osobně nepoužívám tak často, ale vzhledem k neustále rostoucí popularitě NFC plateb a podobných vymožeností, bude brzy NFC stejně tak důležité, jako LTE, bez kterého dnes telefony takřka nemají šanci na trhu uspět.

SOFTWARE

Předinstalovaný Android 5.1.1 je obohacen o nástavbu EMUI 3.1, kterou jsem již podrobněji rozebíral v recenzi Honoru 7, ale stejně se k ní zde vrátím.

Pokud jste příznivci čistého Androidu, pak vám nástavba Honoru doslova vyrazí dech, ale ne takovým způsobem, jak byste očekávali. EMUI 3.1 změnilo Android k nepoznání a nic nezůstalo v původním provedení, podobně je tomu i u TouchWizu od Samsungu. Notifikační lišta, nastavení, podoba ikonek – to vše se zřejmě částečně inspirovalo u iOS, nebo to tak alespoň vypadá.

Systém nemá žádné menu, aplikace se postupně hromadí na hlavních obrazovkách, a tak bylo v mém případě nutné trošku si s tím vyhrát a roztřídit si aplikace do přehlednějších složek. Systém dále nabízí možnost změnit si celé schéma, které zahrnuje vše od tapety až po styl ikonek. Mně se nejvíce zamlouval ten výchozí, ale pokud by někomu nepřišel nijak zajímavý, má možnost si vybrat z mnoha dalších.

Líbilo se mi nastavení, které je řazené do přehledných kategorií, a vše lze snadno a rychle najít. Navíc lze pomocí horního řádku i vyhledávat, pokud byste si přeci jen s něčím nevěděli rady. Rovněž notifikační lišta je dobře navržená a rozdělená do dvou částí, v jedné z nich se zobrazují notifikace a ta druhá obsahuje přepínače Wi-Fi, Bluetooth a podobně.

Co mi ale na systému vadí, jsou poněkud popletené notifikace. Ty se zobrazují, jak se jim zlíbí, a například na zprávu z Hangouts mě telefon skoro nikdy neupozornil. V nastavení se sice dá nastavit, ze kterých aplikací budete notifikace dostávat, či nikoliv, ale nefunguje to bohužel moc dobře. Naopak až příliš často se zobrazuje upozornění o spotřebě baterie určitou aplikací, což se dá ovšem také vypnout, případně zakázat jen pro určité aplikace.

Jako příznivce čistého Androidu jsem si EMUI 3.1 příliš neoblíbil, ale je to jen můj subjektivní názor. V mnoha ohledech je nástavba dobře vymyšlená, ale nějak jsem si na některé věci nedokázal příliš zvyknout. Najdou se však zajisté i ti, pro které bude EMUI 3.1 plně vyhovujícím řešením.

DISPLEJ

Displej je poměrně velký, má úhlopříčku 5,5″, a Honor proto zvolil velmi vhodně rozlišení Full HD. O něco hezčí na pohled by sice bylo QHD, ale rozdíl mezi těmito dvěma není při běžném používání nijak zásadně znatelný. Barevné podání bylo výborné, stejně tak mohu pochválit pozorovací úhly a čitelnost na slunci.

Menší ruce mohou mít s ovládáním takto velkého telefonu potíže, zejména pokud telefon ovládáte jednou rukou. Naštěstí i na toto Honor myslel, a tak při přejetí po ovládacích tlačítkách dojde k přepnutí do režimu ovládání jednou rukou. V tomto režimu se celý obraz zmenší tak, aby se dal telefon pohodlněji obsluhovat. Bohužel jsem měl problém s horší plynulostí aplikací a ani animace se v tomto režimu nezobrazovaly korektně, tím pádem jsem od jeho používání po čase upustil.

FOTOAPARÁT

Potěší, ale nenadchne. Tak nějak by se dal velmi stručně, ale výstižně popsat 13MPx fotoaparát Honoru 5X. Není v žádném případě špatný, nicméně trpí několika nepřehlédnutelnými chybami, které jednoduše nelze odpustit.

Za denního světla a všeobecně za dobrých světelných podmínek jsou snímky ostré a vcelku povedené. Bohužel jsem nebyl příliš spokojený s barevným podáním, které je mnohdy hodně mimo realitu a opravdu kazí celkovou reputaci telefonu.

Další vadou na kráse byla horší ostřící schopnost, což se projevuje především u menších předmětů, na které nelze snadno zaostřit. Navíc i po zaostření a stisknutí spouště se ještě telefon z nepochopitelných důvodů sám přeostří, takže se může stát, že bude na snímku zaostřený úplně jiný předmět, než ten, na který jste si původně ostření nastavili.

VÝDRŽ

Výdrž baterie je další kapitolou, kde s chválou nemusím vůbec šetřit. S 3000mAh akumulátorem není vůbec žádný problém dostat se až na dva dny používání, záleží ale hodně na tom, jaké aplikace a služby využíváte a především jak často.

Doba nabíjení je ale neskutečně dlouhá, přitom telefon rychlé nabíjení podporuje. Problém je v dodávaném adaptéru, který má jen 1A. Pokud tedy uvažujete o koupi Honor 5X, zvažte také přikoupení 2A adaptéru, čímž znatelně urychlíte dobu nabíjení.

SHRNUTÍ A ZÁVĚR

Honor 5X je ve své cenové kategorii bezesporu jedním z nejlepších modelů. Telefon nabízí velice dobrý poměr cena/výkon, přičemž za necelých sedm tisíc získáte kvalitní a stylový kovový kousek, v jehož útrobách se také nenachází vůbec špatné komponenty. Trochu slabší je fotoaparát, ale na celkově dobrém dojmu se to příliš nepodepsalo. Telefon tak můžeme jedině doporučit.

Na druhou stranu nesmíme zapomínat na konkurenci. Tu mu dělá například Lenovo A7010, které nabízí velmi podobnou výbavu a v současnosti jej také testujeme, takže později budete mít možnost srovnání obou telefonů na základě našich recenzí.