Xiaomi Redmi Note 2 – vyplatí se za tu cenu? recenze

Poslední dobou jsou levné telefony z Číny stále populárnější a populárnější. Děje se tak především díky velmi dobrému poměru cena/výkon a není tomu jinak ani u dnes již dobře známé společnosti Xiaomi. Dnes se pak podíváme na oblíbenou řadu Redmi, konkrétně na nástupce modelu Redmi Note, na zařízení s názvem Redmi Note 2. To se začíná v nynějších dnech prodávat na českém trhu. Stojí za ty peníze?

Plastová klasika

Designem je Xiaomi hrozně obyčejný telefon a se svým vzhledem příliš nezaujme. Na druhou stranu ani neurazí a jedná se, řekl bych, o takovou klasiku. Jeho vzhled je tvořen čelní stranou s 5,5 palcovým displejem, přičemž zbytek zařízení je tvořen z plastu. Zadní kryt pak přesahuje až do boků a lze ho i takto celý sejmout. Díky tomu je tak baterie vyměnitelná. My jsme na test dostali bílou variantu, zařízení je ale k dostání k i v černé, růžové, žluté a modré barvě.

Kvalita zpracování není vůbec špatná, vše lícuje velmi dobře. Avšak celkový dojem z telefonu kazí především použití plastu. Ale je pravda, že v této cenové relaci nelze moc očekávat použití luxusnějších materiálů a třeba takové Lumie nabízejí tento materiál i u vyšší třídy. Přesto se mi ale zdá, že zmíněné Lumie působí v ruce luxusnějším dojmem. Konstrukce sice první týdny testování držela pevně, otázka ale je, jak tomu bude třeba po roce používání.

Na pravém boku se pak nachází tlačítko pro zapnutí a pak dvojtlačítko pro regulaci hlasitosti. Ta jsou vyvedena v lesklé stříbrné barvě. Čelní straně dominuje displej, pod kterým nalezneme tři senzorová tlačítka. Trochu nechápu, proč jsou červená s červeným podsvícením, neladí to totiž se zbytkem telefonu. Na přední straně je umístěna také přední kamerka, telefonní reproduktor, čidlo okolního osvětlení a čidlo přiblížení.

Na zadní straně se pak nachází logo výrobce mi, fotoaparát s přisvětlovací LED diodou a reproduktor. Jeho zvukový výstup je na tuto kategorii levnějších zařízení mírně nadprůměrný. Překvapí především hlasitostí, která je vyšší, než by se dalo očekávat. Na svrchní straně nalezneme infraport, což rozhodně nebývá ve střední třídě zvykem. Spodní straně pak dominuje microUSB konektor s mikrofonem.

Celkové rozměry zařízení jsou pochopitelně vzhledem k 5,5palcovému displeji větší. Osobně mi ale dnes takto velký telefon již tolik nevadí a řekl bych, že i veřejnost si prostě na větší telefony zvykla. A má to i svoje výhody, třeba při prohlížení internetu či sledování videa. V kapse smartphone kvůli velikost pocítíte, příliš těžký ale není. Váží sice 160 gramů, to se ale pěkně rozprostře po celé ploše.

Překvapí rozlišením

Displej, jak jsem již zmiňoval, má úhlopříčku 5,5 palce. Co by ale člověk od telefonu střední třídy, jehož cena se pohybuje kolem šesti tisíc korun, nečekal, je použité rozlišení. Jedná se totiž o Full HD, tedy 1920 x 1080. Díky tomu dostaneme jemnost 401 PPI, což je zcela dostačující. Zobrazovací panel je pak typu IPS a jeho pozorovací úhly jsou velmi dobré. Barvy a kontrast vypadají též skvěle. Jediným mínusem může být to, že všechny pořízené fotografie tímto telefonem vypadají na displeji mnohem kontrastněji, než jaké ve skutečnosti jsou. To ale není výtka k displeji, ale spíš k fotoaparátu a o tom až později.

Výkonný Mediatek uvnitř

Uvnitř tepe nový osmijádrový procesor Helio X10 od MediaTeku. Ten obsahuje celkem osm jader Cortex A53 na frekvenci 2,0 GHz. Pokud si zakoupíte model s úložištěm 32 GB, bude v něm procesor mírně přetaktovaný na frekvenci 2,2 GHz. Procesor je pak plně 64bitový. Docela zajímavý je pak ten paradox, že stejným čipem vybavilo HTC svůj top model za cenu přes 20 tisíc. Přitom výkonem tento čip dosahuje velmi podobných výsledků jako Snapdragon 615 či starší Snapdragon 800, což ve střední třídě plně dostačuje. Grafickým čipem je zde PowerVR G6200. V praxi je telefon dostatečně rychlý, a většinu her si také zahrajete bez problémů.

Operační paměť se zastavila na hodnotě 2 GB. To pro plynulý běh více aplikací stačí. Většinou je dostupných zhruba 700 MB, po spuštění pár aplikací kolem 350 MB. Kapacita vnitřního úložiště pak činí dle varianty buď 16 GB nebo 32 GB. V obou případech můžete tuto velikost ještě navýšit pomocí paměťové karty microSD.

Specifikace

• displej: 5,5 palců, 1080 x 1920 pixelů, IPS LCD
• procesor: Mediatek MT6795 Helio X10, Octa-core 2.0 GHz Cortex-A53
• RAM 2 GB
• interní úložiště 16 GB nebo 32 GB, slot na karty microSD
• zadní foťák: 13 MPx
• přední foťák: 5 MPx
• konektivita: LTE, Wi-Fi 802.11 a/b/g/n/ac, Bluetooth 4.0, A-GPS, GLONASS, Beidou, FM radio
• rozměry: 152 x 76 x 8.3 mm, 160 gramů
• baterie 3060 mAh
• MIUI OS 6 založený na Android 5.0 Lollipop

České LTE jen někde

Jelikož se jedná o Dual SIM, tak jsem neváhal a vložil jsem do telefonu obě své SIM karty. Konkrétně zařízení disponuje dvěma sloty na microSIM, přičemž je jedno, do jakého kartu dáte, obě podporují stejné datové technologie. U čínských telefonů velmi často bývá problém, že nepodporují české LTE frekvence. Bohužel je tento neduh z části přítomen i zde.

Poprvé, když jsem doma do Xiaomi vložil svoji SIM s podporou LTE, tak jsem zůstal jen na 3G. Posléze jsem se ale vydal na cestu do centra, a jaké překvapení bylo, když jsem najednou na displeji viděl nápis 4G. Telefon totiž umí frekvenci 1800 MHz, kterou můj operátor (T-Mobile) využívá v centru Prahy. Bohužel ale neumí pásmo 800 MHz, které se používá ve zbytku republiky. Následující frekvenci zařízení umí přijímat: 1800/2100/2600 MHz.

Oblast konektivity kromě zmíněného LTE zajišťují také 2G a 3G sítě, které u nás fungují zcela bez problémů. Samozřejmostí je pak Wi-Fi 802.11a/b/g/n/ac, Bluetooth 4.0, USB On-The-Go a také infraport. K dispozici je také GPS, GLONASS, a dokonce i čínský lokalizační systém Beidou. Trochu zklamáním je absence NFC, které se těší čím dál větší oblibě. Z oblasti senzorů zde máme senzor přiblížení, senzor okolního osvětlení, pohybový senzor a digitální kompas.

Výdrží baterie zajišťuje akumulátor o kapacitě 3060 mAh. Slibováno je až 144 h v klidu, až 11,5 hodiny hovoru na 3G a 46 hodin přehrávání hudby. Nicméně výdrž je dobrá, jeden den jsem s klidem dal. Zde ale záleží, jak moc zařízení využíváte, pokud budete hrát hry, je jasné, že se večera zařízení nedočká. Na dva dny to ale většinou není, zvlášť pokud využíváte dvě SIM karty.

MIUI v první řadě

Operačním systémem je Android ve verzi 5.0.2. To by ale neznalý člověk díky nadstavbě MIUI nepoznal. Právě toto rozhraní se totiž velmi inspirovalo systémem iOS. Mnoho obrazovek je pak téměř k nepoznání. MIUI je zde k dispozici ve verzi 6.6.7.0, ačkoli se na mnohých stránkách hovoří o MIUI verze 7.0. To však dle slov dodavatele není dostatečně odladěno, aktualizace mi ani nebyla nabídnuta, a tak jsme testovali verzi 6. Chod je ale plynulý, nic nepadá a optimalizace je dobrá.

Základní koncept systému je podobný jako u většiny telefonů od čínských značek. Chybí tedy jakékoliv menu a všechny aplikace jsou rovnou na domovské obrazovce spolu s widgety. Toto řešení mi v praxi příliš nevyhovovalo, jelikož jsem nemohl nechat nepoužívané aplikace zastrčené v menu. Notifikační lišta je rozdělena na dvě stránky, přičemž na první nalezneme notifikace a na druhé přepínače různých funkcí.

Většina systémových aplikací, jako třeba nastavení či telefon, je laděna do bílé barvy. Tato opětovná inspirace iOS mi nepřijde jako dobrý krok, v noci to člověku hrozně svítí do obličeje. Dále potěší pěkně zpracované widgety. Uzamykací obrazovka se odemyká přejetím směrem nahoru. Chvíli mi trvalo, než jsem si na toto zvykl. Jinak se jedná o vcelku povedený systém se zajímavými vychytávkami. Pojďme se na ně podívat.

První povedenou funkcí jsou upozornění, pokud nějaká aplikace chce třeba přístup k GPS či k vašim kontaktům. Přesto, že při její instalaci jste jí to povolili, systém vám stejnak umožní přístup zablokovat. Takto vyřešená oprávnění považuji za velké plus. Další dobrou věcí je možnost zvolit režim výkonu. V základu je aktivní vyvážený režim, lze ale aktivovat i režim vysoký výkon. Při spuštění například benchmarku mi bylo aktivování tohoto režimu dokonce samo nabídnuto.

Pokud se podíváme na zabezpečení, tak v rámci systému lze jednotlivé aplikace také uzamknout heslem. Integrovaný je také antivir a můžete si nastavit i nahrávání hovorů. Velmi mě pak zaujal hudební přehrávač. Ten totiž sám najde obrázek alba a text skladby. Ten je pak dokonce zobrazován i na uzamčené obrazovce.

Fotoaparát nezklame

Snímač fotoaparátu dostal rozlišení 13 MPx a světelnost činí f/2.2. Ve výsledku jsem byl se snímkem spokojen. Jen na displeji telefonu vypadají ještě o trochu lépe než na běžném monitoru. Tam se totiž projeví, že jejich barvy jsou mnohdy až příliš vybledlé, nevýrazné. Na druhou stranu s přihlédnutím k ceně tohoto zařízení fotí v této třídě nadprůměrně. Snímky jsou většinu času ostré po celé ploše a k fotkám nemám již další výtky. Pouze v noci to jde s kvalitou dolů, ale tak špatné to také není.

Prostředí fotoaparátu, které opět, jako by z oka vypadlo tomu na iOS, obsahuje kromě automatického režimu také manuální režim, kde si nastavíte třeba vyvážení bílé. Na nastavení délky uzávěrky ale zapomeňte, je to telefon střední třídy. K dispozici je ale HDR, režim krásy, panorama, časovač, timelapse a různé efekty.

Video pak smartphone nahrává v rozlišení 1080 p při 30 snímcích za sekundu. Kvalita nějak neohromí, stabilizátor chybí. V šeru a tmě je pak video tak zvláštně trhané. Zvuk u záznamu je pak také velmi průměrný až podprůměrný. Je třeba si také dát pozor na konfiguraci, v základu totiž zařízení nahrává jen v 720 p, vyšší rozlišení je třeba zapnout v nastavení.

Ukázkové snímky

Noční snímky

Zhodnocení

Xioami Redmi Note 2 by se směle dalo srovnávat s top modely ostatních výrobců. Na první pohled má totiž velmi slušné parametry. Při druhém ale zjistíme, že mu chybí pár vychytávek, jako třeba bezdrátové nabíjení. To je ale nadstandardní funkce, kterou většina uživatelů oželí. Co ale už mnoho lidem chybět může, je absence podpory českých LTE sítí a NFC. Pokud však tyto funkce oželíte, jedná se o povedený stroj. V plastovém těle dostanete ne moc luxusně vypadající stroj nabízející kvalitní 5,5palcový displej s nečekaně vysokým rozlišením na svou cenu. Výkonu je pak také dostatek a fotoaparát vás potěší. Za cenu 6 tisíc se dnes jedná o velmi zajímavou koupi.

Klady

• kvalitní FullHD displej
• výkonný procesor
• fotoaparát

Zápory

• absence podpory českých pásem LTE sítí
• absence NFC
• obyčejný plastový vzhled

Za zapůjčení Xiaomi Redmi Note 2 pro účely testování děkujeme obchodu xiaomimobile.cz, kde jej můžete zakoupit.

Domů » Články » Android » Xiaomi Redmi Note 2 – vyplatí se za tu cenu? [recenze]

Miroslav Růžička

Redaktor a moderátor na našem YouTube kanálu a nadšenec do moderních technologií, který na našem webu působí již od roku 2013. Mobilní telefony ho ale zajímají již od dětství.