Xiaomi MiPad – povedený první pokus recenze

Čínská společnost Xiaomi je známa tím, že už pár let vyrábí levné, a přesto velmi kvalitní telefony. Doposud to však byly pouze telefony a až nedávno se objevil první tablet, a sice právě Xiaomi MiPad, který opět zaujme poměrem cena/výkon.

Balení a jeho obsah

Tablet přichází v hnědé krabičce, jejíž obsah kromě samotného tabletu moc nenadchne. Nachází se zde jen úplný základ v podobě sponky pro otevření slotu pro microSD karty, brožurky v čínském jazyce, nabíjecího kabelu a adaptéru do zásuvky, který však není dělaný pro české zásuvky a bez redukce vám bude k ničemu. Sluchátka ani další příslušenství v balení nenajdete. Xiaomi tak jistě chce postrčit zákazníky, aby si koupili jejich sluchátka Xiaomi Piston.

Design a konstrukce – copak to jen připomíná?

Na první pohled tablet až nápadně připomíná iPad Mini od Applu, jen s rozdílem v podobě plastového zadního krytu. Podobnost evokuje stejná úhlopříčka displeje, stejný poměre stran, nepoměr v tloušťce okrajů a podobné zaoblení zadního krytu.

Rozměry tabletu činí 202 x 135,4 x 8,5 mm, váží 360 gramů, je tedy v rukou poměrně těžký, ale nijak výrazně.

Přední stranu tabletu činí černá placka displeje a rámečku. Pod displejem se nachází za zhasnutého stavu téměř neviditelná trojice senzorových tlačítek multitasking, domů a zpět. Nad displejem se pak nachází (zleva) logo Xiaomi, senzory, mnohabarevná notifikační dioda a uprostřed pak čočka 5MPx sekundárního fotoaparátu pro videohovory.

Na zadní straně pak mnoho nenalezneme. V tomto případě je kryt bílý, nicméně se prodávají i další barevné varianty. Plast zadního krytu je hladký a kluzký, při držení tabletu jednou rukou jsem měl vždy strach, že mi vyklouzne. Taktéž je magnetem na otisky prstů, na světlých krytech to však naštěstí není příliš vidět. Vlevo nahoře se nachází primární 8MPx fotoaparát a v dolní části tabletu pak opět logo Xiaomi, společně s několika nutnými informacemi. Při bližším prozkoumání je možné si na všimnout dvou děr, ve kterých se nachází mikrofony. Úplně vespod se se nachází dvojice stereoreproduktorů.

Ke kvalitě zpracování mám výhrady, i při běžném přechytávání z ruky do ruky tablet, občas i dost nahlas, vrzal, a to nejen na jednom místě.

Hardware a výkon

Tablet pohání SoC Nvidia Tegra K1 s čtyřjádrovým procesorem o taktu 2.2 GHz na technologii Cortex A15 a grafický čip Nvidia GeForce Kepler se 192 jádry. Této sestavě sekunduje paměť RAM o kapacitě 2 GB. Výkonný procesor však způsobuje, že v horní části dochází k nepříjemnému zahřívání.

Interní úložiště činí 16 nebo 64 GB a je možné ho rozšířit až o dalších 128 GB pomocí microSD karet. Systém vám však nedovolí přesunout na SD kartu aplikace, je tedy možné s 16GB verzí velmi rychle narazit, zejména pokud člověk hraje náročné hry, které běžně zabírají i přes gigabyte.

Další hardwarová výbava činí elektronický kompas, gyroskop a akcelerometr. Reproduktory jsou sice hlasité, ale zvukové podání není nejlepší a zejména při vyšších hlasitostech je zvuk nepříjemně plochý a plechový. Dále je nutné vypíchnout, že tablet neobsahuje GPS, je tedy nutné se spolehnout na určování polohy pomocí WiFi sítí.

Ač považuji benchmarky za zavádějící a irelevantní, tak jsem dva takové provedl. Vybral jsem již legendární AnTuTu a 3D Mark. V AnTuTu se tablet umístil na samém vrcholu žebříčku se svými 47682 body a suverénně nechal konkurenci i ostatní modely svého výrobce za sebou. V 3D Marku byl taktéž velmi úspěšný a ze zařízení s ARM procesorem se umístil jen kousek za tabletem Nvidia Shield s tím samým SoC.

Konektivita

Tablet není vybaven LTE ani 3G modulem a uživatel se tak musí spokojit s WiFi standardů a/b/g/n/ac, je tedy možné se připojit i k rychlým 5 GHz WiFi sítím. Co se týče příjmu signálu, ten mohu jen pochválit, MiPad byl schopný se připojit i na místech, kde byla většina ostatních zařízení bez šance.

Dále je vybaven podporou Bluetooth 4.0 a pod krytem pak nenajdete žádný NFC čip. Celkově se dá říct, že v ohledu konektivity MiPad příliš nezáří.

Baterie

Energii dodává Li-Pol baterie o kapacitě 6,7Ah. Při častém hraní velmi náročných her s nejvyšším jasem a módem vysokého výkonu se tablet vytáhne na 4 hodiny zapnutého displeje, ale jakmile člověk upustí od nejvyššího výkonu a nastaví jas na nižší hodnotu, může výdrž opravdu výrazně vylepšit. Při méně náročném používání není problém vydržet celý den. Systém umožňuje vybrat mezi dvěma výkonnostními módy, vysoký výkon a balancovaný. MIUI v5 obsahovalo i mód šetření energie, ale v MIUI v6 už přítomen není.

Nejvyšší jas a nastavení vysokého výkonu:

Nejvyšší jas a nastavení balancovaného výkonu:

Displej

Většinu přední strany zabírá displej o úhlopříčce 7,9″ s rozlišením činícím 2048 x 1536 px, což na dané úhlopříčce znamená hustotu pixelů 324 ppi. Jemnost displeje je dostatečná a pixely při běžném používání neuvidíte.

Na displej si nemůžu ani v nejmenším stěžovat. Disponuje celkem věrnými barvami a výbornými pozorovacími úhly. Bílá by ale mohla být bělejší a černá černější. Čitelnost na přímém slunečním světle však příliš dobrá není, což je vidět na fotografiích výše. Nejnižší jas je však dostatečně nízký a ani v temných místnostech není nepříjemné se na něj dívat. Stále to ale není ideální a v noci je lepší sáhnout po nějaké zatmavující aplikaci.

Systém

Jednoznačně nejkontroverznějším prvkem na celém tabletu je systém. Jedná se o Android ve verzi 4.4.4 s nadstavbou MIUI v6. Tablet mi přišel ještě s MIUI v5, nicméně během několika dní přišla aktualizace právě na MIUI v6.

Nadstavba MIUI systém Android silně upravuje a v systému prakticky neuvidíte místo, které by bylo ponecháno stejné jako v čistém Androidu. Vše je přepracované a stylizované do designu bezpochyby připomínajícímu systému iOS 7. Jedním z citelných funkčních rozdílů je například launcher.  Na rozdíl od široké řady nadstaveb a čistého Androidu nemá MIUI žádný centrální seznam aplikací. Místo toho se po vzoru iOS nachází všechny úkony přímo na jednotlivých plochách, kde si je člověk může seskupovat podle svého uvážení do mřížky 4×6 + dok s tím, že do spodního doku se vejde ikon až šest vedle sebe. Systém ploch je jednoduchý. Na hlavní ploše a napravo od ní se nachází pouze ikony a složky, zatímco nalevo od hlavní plochy sídlí widgety. U těch však není možné měnit jejich velikost, a pokud se vám do dostupné mřížky nevejdou, musíte je přesunout do nové plochy. Záleží na uživateli, zdali mu pojetí systému společnosti Xiaomi vyhovuje, či nevyhovuje, rozhodně je to oproti čistému Androidu obrovský rozdíl. V každém případě je Android dostatečně otevřený a umožňuje launcher nahradit.

Výchozí aplikace jako kalkulačka, kalendář, prohlížeč a další svým vzhledem odpovídají vzhledu systému, nicméně žádná z nich nepřekypuje funkcemi a mnoho uživatelů je raději nahradí alternativami.

Vzhled stranou, se systémem jsem nebyl spokojen. MIUI je zde opravdu nenažrané a samo o sobě zabere cca 1,2 GB RAM, náročný uživatel často narazí na zpomalení systému z nedostatku RAM, kdy Android nestíhá ukončovat nepotřebné běžící aplikace a procesy. Je sice možné argumentovat tím, že prázdná RAM je k ničemu, ale to není pravda v případě, kdy se nedostává paměti pro aplikace, které chcete spouštět a používat. I přes obrovský surový výpočetní i grafický výkon je tablet podstatně pomalejší, než by se od takového stroje dalo očekávat. Posun byl ve spoustě případů všechno jen ne plynulý a nejnáročnější hry jako například Asphalt 8 viditelně neběžely na 100 % plynule, a někdy dokonce docházelo k výrazným zásekům v průběhu hraní na nižší nastavení grafiky, když to hra umožňovala, však bylo vše absolutně plynulé.

Za dobu, kdy jsem měl tablet k dispozici, mi dorazily dvě aktualizace, jejich instalace však neprobíhala úplně bez problémů. Kromě toho, že je stahování velmi pomalé (okolo 20 kB/s), se může stát, že stažená aktualizace nepůjde nainstalovat s nějakou nic neříkající chybovou hláškou. Jednu minoritní aktualizaci před příchodem MIUI v6 se mi nepovedlo nainstalovat vůbec a samotné MIUI v6 až na třetí stažení.

Fotoaparát

MiPad je tablet a podle toho vypadá i kvalita fotek. Fotoaparát na tablet není vůbec špatný a dokáže produkovat i velmi pěkné fotky. Občas jsou ale trochu vybledlé a v některých případech se mi ani na několik pokusů nepovedlo vyfotit určité místo tak, aby nebyla fotka rozostřená a barvy rozpité.

Prostředí fotoaparátu je jednoduché a nedovolí vám nastavit prakticky nic. Umožní vám však přímo při focení zvolit filtr, popřípadě zapnout funkci, která zjemní barevné tóny kůže a vaše pleť  může vypadat hladká a bez nedokonalostí, nicméně algoritmus této funkce není dokonalý a fotky mohou být na přechodech kůže-okolí neostré.

Fotografie níže jsou spíše náhodný výběr než výběr z nejlepších, protože ne vždy je čas fotit na několik pokusů, dokud se fotka nepovede.

Takto nějak mohou vypadat fotomrvítka, která obsahuje základní aplikace Fotoaparát. Fotografie s mou rukou ukazují rozdíl mezi aktivovaným a deaktivovaným módem pro zjemnění pleti. Nalevo je originál, napravo je aplikována úprava (voilà, instant Nivea Anti-Age).

Závěr

Na CZC.cz je bílá 16GB verze v tuto chvíli dostupná za necelých 6 tisíc, jiné verze je zatím možné pouze předobjednat, a to za poměrně vysokou cenu. Oficiální cena v Číně je pak 1 499 jüanů (okolo $ 240 – 5200,-) za 16GB verzi, nebo 1 699 jüanů (okolo$270 – 5850,-) za 64GB verzi.

Koupením MiPadu získáte tablet s obrovským hrubým výkonem, výborným displejem, ale se systémem, který zatím svou optimalizací nedovolí využít plného potenciálu hardwaru, a nepříliš dobrým dílenským zpracováním. Chyby systému se však možná postupem času vyřeší, a v takovém případě se MiPad stane výkonným monstrem, které se nezalekne žádného úkolu. Při zvažování koupě je také nutné promyslet si, zdali vám bude MIUI vyhovovat.

Nedostatky tabletu je ale možné ospravedlnit nízkou cenou, která MiPad řadí do střední třídy, ve které exceluje. Za tu cenu ho mohu s klidným srdcem doporučit.

Klady

• Displej
• Hrubý výkon
• Výborný příjem Wi-Fi signálu
• Cena
• MIUI?

Zápory

• V tuto chvíli špatná optimalizace
• Povrzávání krytu
• Absence GPS, NFC a mobilních sítí
• MIUI?

Domů » Články » Android » Xiaomi MiPad – povedený první pokus [recenze]

Jan Polášek

Technologický nadšenec, fanoušek Googlu a jeho služeb, milovník čistého Androidu bez nadstaveb, začínající webový vývojář a politickým smýšlením libertarián.